Velikost textu:

...po srážce s plovoucím ledovcem na dvé první plavbě. Při katastrofě zahynulo  patnáct set cestujících a členů posádky.

Titanic byl považován ze nejbezpečnější loď své doby. Před vyplutím na něm do několik dnů probíhaly kontroly všech zařízení, záchranných člunů, raket k nouzovému signálu a dalších záchranných systémů. Vše proběhlo v pořádku a bez závad a „nepotopitelný“  Titanic společnosti White Star Line mohl vyplout.

Na svoji první plavbu na trase Southampton – New York vyplul Titanic 10. dubna 1912 přesně ve 12 hodin ze Southamptonského přístavu. Na palubě měl 1320 cestujících, z toho 337 v první třídě a společně s posádkou tak bylo na palubě přibližně 2223 lidí. Na lodi byl přítomen i generální ředitel společnosti White Star Line a šéfkonstruktér lodi. Lodi velel dvaašedesátiletý kapitán Edward J. Smith a k ruce mu bylo 7 důstojníků.

Během plavby dostal Titanic několik varování ohledně ledových ker, které se objevovaly. Obsluha radiostanice však  předala  jen část z těchto zpráv, nicméně je zřejmé, že kapitán i důstojníci si byli dostatečně vědomi rizika. I přes to však Titanic plul dále rychlostí 21,5 uzlu, což ukazuje na značné sebevědomí kapitána (nebo velký tlak, kterému byl vystaven přítomností generálního ředitele společnosti na palubě).  

14. dubna ve 23:39 ovšem zpozoroval námořník, držící hlídku ve vraním hnízdě, kru před přídí lodi a informoval o ní můstek. Zprávu přijal šestý důstojník, který nebezpečí zřejmě podcenil. Chyby se ale dopustil i první důstojník, který kru rovněž zpozoroval a vydal rozkaz k manévru, který způsobil, že loď utrpěla přímý a zničující boční náraz, který ji doslova roztrhl.


Srážce s ledovou krou se nedalo již zabránit, ale Titanic, respektive cestující a osádka lodi, mohli přežít, pokud by parník narazil do ledovce přímo, nebo případně kdyby se o led otřel trochu méně důrazně. Loď, i když silně poškozena, by se udržela na hladině.

Dnes už je ovšem pozdě říkat "kdyby".  Titanic narazil na kru pravým bokem přídě a ta rozervala jeho trup těsně nad dvojitým dnem v délce 90 metrů několika malými trhlinami.

V 00:05 kapitán lodi po prohlídce podpalubí a konzultaci s šéfkonstruktérem, který dal lodi hodinu, maximálně hodinu a půl života, nařídil spustit záchranné čluny, kterých bylo ovšem na tolik lidí zoufale málo. Záchranné vesty byly v ledové vodě prakticky k ničemu a pomoc potápějící se lodi byla daleko.  Na záchranné čluny se podařilo dostat 706 cestujícím a členům posádky.

Shodou nešťastných okolností selhaly také ostatní záchranné systémy. Volání SOS měla šanci zachytit jediná loď, která v té době neměla radiostanici v provozu a světlené signály byly mylně přičítány oslavám na lodi. Na pomoc tedy vyrazila jediná loď " Carpathia" jejíž kapitán správně odhadl situaci, ale zároveň vystavil své plavidlo velkému riziku.

Titanic se definitivně potopil ve 2:20 a s ním i více jak 1500 cestujících a členů posádky. Jeho zkáza patří k největším světovým katastrofám.

Do které kategorie podle Vás tento článek patří?

Hodnotit: