Velikost textu:

Pokud k tomu člověk nemá příležitost, mohou se v něm nashromáždit pudy, které reagují nevypočitatelně v době, kdy bychom to nečekali. Zdánlivě obyčený, klidný a nenápadný člověk se může změnit ve vraždící stroj z minuty na minutu a spouštěčem může být maličkost, o který bychom ani neuvažovali.

Mezi tyto hromadné vraždy patří útoky na školy, které končí zpravidla krvavým masakrem. Nejedná se o útoky teroristů, ale o akce vyšinutých lidí. Vyšetřování bývá zpravidla uzavřeno bez trestu, neboť útočník sám je zabit nebo spáchá sebevraždu.

S těmito útoky na školy se setkáváme po celém světě a ztrácejí při nich životy žáci, studenti, rodiče  i učitelé. Někdy bývá příčinou jen špatná známka, nevhodná poznámka, přezírání ze strany spolužáků, nenaplněné ambice. Pachateli jsou většinou mladiství, ale mohou to být i dospělí, kteří se domnívají, že mají důvod mstít se společnosti za domnělé křivdy.


V roce 1966 zastřelil student, který noc předtím zavraždil své rodiče, 16 spolužáků v texaském Austinu. Masakr ukončil  policejní ostřelovač.

V roce 1989 vraždil 25letý muž z nenávisti k ženám na dívčí škole v Montrealu. Zabil 14 dívek a poté spáchal sebevraždu. Dva mladíci zaútočili v roce 1999 na střední školu v Denveru, zabili 13  lidí  a dalších 23 zranili. Po činu spáchali sebevraždu.

V německém Erfurtu zastřelil v roce 2002 bývalý student 16 lidí ve své škole a  poté se  sám zastřelil. Stejně otřesná je i vražda devíti lidí ve státě Minesota. V indiánské rezervaci tam šestnáctiletý chlapec zabil své prarodiče a poté zaútočil na školu. Nakonec zastřelil i sám sebe.

31 mrtvých zůstalo po útoku vraha v Polytechnickém institutu ve Virginii. Zůstal dodnes neznámý, protože se zastřelil a jeho totožnost se nepodařilo vypátrat.

Do které kategorie podle Vás tento článek patří?

Hodnotit: