Bít se do krve za každý náletový keřík nebo vstupovat bez patřičných znalostí do problematiky ochrany zvířat není ani chvályhodné, ani užitečné a přírodě tím tito pseudoochránci víc uškodí než pomohou.
Už jsem se s tím všichni setkali. Krmení obrovských hejn městských holubů, kteří jsou prokazatelně zdrojem nákaz a alergií, vypouštění laboratorních zvířat, odmítání regulace rychle se množící zvířecí populace. Tyto postupy jdou většinou ruku v ruce s tím, že jeden druh zvířat vytěsňuje jiný, který nemá dostatek prostoru a potravy, dochází ke ztrátě jeho přirozených vlastností. Jako příklad mohou posloužit třeba zmizelá hejna obyčejných vrabců nebo medvědi na Slovensku, kteří se naučili si opatřovat potravu blízko lidských obydlí a jejich kontakty s lidmi většinou nekončí dobře.
Dalším nebezpečím je dovoz zvířat z ostatních částí světa a jejich domestikace v jiných lokalitách. Dochází k ní poměrně snadno, protože tím, že zde tato zvířata nikdy nežila, nemají v novém domově přirozené nepřátele, nekontrolovaně se množí, expandují a vytěsňují a likvidují druhy původní. Z historie jsou nám dostatečně známy příklady z Austrálie, kde dovoz králíků zlikvidoval původní a dnes již vzácné vačnatce, miliony ovcí vstoupily do potravinového řetězce ostatních býložravců a kočky, které měly králíky zlikvidovat dílo zkázy v podstatě dokončily.
Dnes již dávno neplatí, že dovezený druh v jiném prostředí strádá a nepřežije. V našich řekách se objevují piraně a dravé želvy, americký norek, který zničil původního norka evropského páchá neskutečné škody na vodních tocích a přenáší račí mor, ve velkém nacházíme v přírodě nutrie, šedé veverky nebo psíky mývalovité. Hlavně kožešinová zvířata zavlekli do naší přírody nezodpovědní chovatelé nebo lidé, kteří v nich viděli zdroj zisku a když se nedařilo, bezohledně je vypustili do přírody.
V dobrém úmyslu, ale bez větších znalostí se vysazují do řek cizokrajné ryby, které se pak projeví jako predátoři, na chladnější podnebí a jiné podmínky si zvykl i exotický jedovatý hmyz.
Stejná situace je i v rostlinné říši. Vzpomeňme jen na nechvalně známý bolševník. Semena, nové rostliny nebo hmyz se k nám dostanou někdy také s exotických ovocem nebo jiným zbožím, které zatím žádný zákon nenařizuje z tohoto pohledu kontrolovat.
Stejně rychle, jako se naučili cestovat lidé se naučila cestovat i příroda. A tak nezbývá, než se zamyslet a rychle si vybrat, zda chceme zachovat původní ráz přírody s živočišnými a rostlinnými druhy, které do ní patří a mají v ní své pevné místo a úkoly, nebo zda necháme ničit přírodu nejen lidmi, ale i druhy, které do ní nepatří, avšak velmi rychle si ji usurpují pro sebe. Budeme se ovšem muset smířit s tím, že postupy, které používaly naši prarodiče už budou na tyto druhy asi slabé a budeme třeba zvolit razantnější přístup. Je to volba mezi smrtí laně a hladovým vlkem.
Redakce Best4man.cz
