Pokud průměrnému filmovému fandovi řeknete jméno Denise Learyho, jen zmateně zavrtí hlavou a tipne období černobílého filmu.Řekněte Learyho jméno zapřisáhlému fanouškovi televizních seriálů a nejdříve se rozesměje, pak si zapálí cigaretu, začne nadávat a nakonec vám řekne, že vás nesnáší. Pořád s úsměvem.
Protože jestli je něčím tento multifunkční tvůrce (herec, scenárista, režisér, spisovatel, zpěvák) známý, tak především svým neotřelým, agresivním a nekompromisním smyslem pro humor.


Chlapík s výrazem lišky trpící chronickými bolestmi se narodil 18. srpna 1957 do rodiny irských emigrantů. Až do účasti na vysoké škole o umění nezavadil, naopak pronásledoval svůj velký sen stát se slavným hráčem NHL. Jenže střední škola nebyla jen o hraní hokeje a tak byl z týmu pro nedostatečný prospěch vyloučen. Na kariéru jaderného fyzika již bylo pozdě a tak vždy výřečný Leary skončil na Emerson College specializující se primárně na jevištní umění. Po jejím dokončení v roce 1979 na ní začal přednášet komediální scenáristiku a po pěti letech si odnesl i čestný doktorát. Tehdy totiž dával edukaci vale a zaměřil se plně na vlastní kariéru.
Zahraj to znovu
Ta začala počátkem osmdesátých let v undergroundovém klubu, kde měl svou vlastní show s názvem Zahraj to znovu, Same. Právě tady definoval své charakteristické prvky hraní. Permanentně naštvaný herec útočí na všechno a všechny, nervózně, až závislácky potahuje z cigarety a nebojí se zaútočit i na největší tabu – a ještě dokáže k tomu všemu opravdu bavit. Klíčovou chvílí je ta, kdy si ukecaného komika všimne MTV. Po natočení několika cvičných skečů byl angažován a účinkoval v pořadu Remote Control, kde mimo jiné i poměrně věrně a neuctivě napodoboval slavné hvězdy. Obecenstvo oceňovalo jeho schopnost jít nevybíravě k jádru věci i až neskutečně rychlé přecházení z tématu na téma, aniž by Leary ztratil výřečnost či vtipnost. V roce 1993 pak znovu ohromil singlem s vulgárním názvem Asshole, který se strefoval do všech nectností Spojených států. V USA se song vyšvihl do předních pozic a v Austrálii nepatriotická palba vydobyla Learymu dokonce první místo v žebříčku.


Přidal i další dvě alba vztahující se k jeho show, nicméně primárně stále zůstal komikem v stand up komediích. A ačkoliv jej v současnosti Evropa zná hlavně ze seriálů, má za sebou pár desítek filmových rolí. Většinou jde o krátké epizodické role, v nichž má vyniknout jeho vyřídilka. Zapamatovat si jej mohli fanoušci sžíravé satirické komedie Vrtěti psem, Opravdové blondýnky či čerstvého (a kvalitního) Nového sčítání hlasů. Díky svému charakteristickému a charismatickému hlasu ovšem našel místo i v animovaných filmech. V Životě brouka se jeho hlas jen mihl, ale v Době ledové už dostal na starost šavlozubého tygra Diega. Tuto roli si rád ještě dvakrát zopakoval a je jen škoda, že v našich kinech neuslyšíme původní dabing.

www.houser.cz

Ben Affleck, pro jedny hezká tvářička z megafilmů nevalné kvality, pro jiné prostě špatný herec.Nyní ovšem můžeme říci, že vznikne další skupina, pro níž bude především kvalitním režisérem.

Nebohý Ben Affleck, herec patřící mezi jedny z nejvysmívanějších, byť se o to sám nikdy nezapříčinil – pokud nebudeme počítat některé jeho rozpačité výkony, o nichž ale netvrdí, že jsou nějak hvězdné. Kdo z jeho kritiků ale ví, že jde také o talentovaného scenáristu a dobrého režiséra? Benjamin Géza Affleck, jak se celým jménem jmenuje se narodil 15. srpna 1972 v kalifornském Berkeley Timtohymu Affleckovi, muži, který vystřídal polovinu existujících povolání a učitelce Chris Ann, která Tima dvanáct let poté opustila. Maminka byla poměrně svérázná žena, jež kupříkladu, když chtěl Ben psa, donutila malého chlapce, aby se staral nejdříve o imaginárního psa.


Vydržel to necelý týden. Jedna z nejdůležitějších událostí jeho života bylo seznámení s tehdy desetiletým Mattem Damonem a to v době, kdy bylo malému Benovi osm. Kluci ze sousedství se stali kamarády na celý život. Affleck chtěl být hercem snad od narození a dělal vše proto, aby se jeho sen naplnil. Poprvé se před kamerou objevil v reklamě na hamburgery a to v době, kdy mu bylo teprve dvanáct. Objevil se i v několika televizních seriálech a spolu s nerozlučným souputníkem Mattem prošel střední školou, kurzy herectví a posléze nastoupil i na univerzitu. Zde rok navštěvoval blízkovýchodní studia a učil se arabštinu, nicméně posléze studia zanechal.

Z ničeho do hvězdných výšin
Klíčovou se pro jeho další kariéru stala spolupráce s režisérem Kevinem Smithem ve Flákačích a Hledám Amy. Svérázný Smith rozeznal Affleckův talent a ten se stal jeho oblíbeným hercem, byť ne vždy v hlavní roli. Výkony v nezávislých filmech vynesly Affleckovi popularitu u kritiků, nicméně pro publikum se stále nestal zapamatovatelnou tváří.

Více na  www.houser.cz

Hvězda seriálu Chirurgové definitivně hodila skalpel i televizi za hlavu a stala se královnou hollywoodských komedií.A zároveň si vysloužila pověst nevděčného rebela, který neumí včas zavřít pusu.
Jednatřicetiletá rodačka z Washingtonu se proslavila jako půvabná stážistka Izzie ze seriálu Chirurgové. Ten je však pro ni dnes minulostí. Ke zklamání fanoušků opustila úspěšnou show letos v lednu, aby se mohla plně věnovat nejen slibně se rozvíjející filmové kariéře, ale hlavně roli nejdůležitější: milující matky. V září 2009 si totiž s manželem, country zpěvákem Joshem Kelleym, osvojili desetiměsíční holčičku z Jižní Korey. „I moji sestru naši adoptovali z Korey,“ vysvětluje herečka, která je nejmladší ze čtyř dětí a odjakživa snila o velké rodině.

Malá dcerka Naleigh je teď pro Heigl na prvním místě, rozhodně ale nehrozí, že bychom ji přestali vídat. Na to má až příliš společného se seriálovou Izzie: minimálně sebevědomí a cílevědomost. Nejenže si nenechá nic líbit a proslula svými provokativními výroky („Lidi, co mě znají, vědí, že mám názor prakticky na cokoli.“), ale navíc se jí konečně splnil dávný sen. Dlouhou dobu byla pro všechny „tou herečkou, která je známá díky vážným rolím, přitom ale touží po komedii.“ A když nyní po čtveřici hitů včetně Zbouchnuté či nejnověji Vrahounům už jednou půlkou na komediálním trůnu sedí, nemůže se ho jen tak vzdát. Tím spíš, že cesta na něj byla daleká a trnitá.


Ambice zazářit před kamerou v ní klíčily už od dětství, kdy se v devíti letech proměnila v žádanou reklamní tvář: „Nejdřív jsem fotila, pak přišly televizní reklamy a v jedenácti jsem natočila první film,“ vzpomíná Katherine, jež se pohybovala v showbyznysu i po celou střední školu. Právě tehdy se pro ni herectví a modeling staly koníčkem: „Bylo to něco jako sport po vyučování. Ostatní dělali hokej nebo roztleskávání, já měla cosi vlastního, v čem jsem byla dobrá. Pracovala jsem.“

Zatímco modeling ji časem omrzel, v hraní se našla. První pořádnou příležitost dostala jako dcera Gérarda Depardieu v letní komedii Můj táta hrdina. I tady ovšem platila spíš jen za ozdobu, která má za úkol akorát hezky vypadat a promenovat se po plátně v bikinách: „Ještě dnes za mnou chodí chlapi a říkají: „V tom filmu jsi byla fakt sexy!“ Ale proboha, vždyť mi bylo teprve čtrnáct!“


O rok později si střihla neteř Stevena Seagala v Přepadení 2 a potom se začala propadat do žumpy televizních a béčkových slátanin. Odtud ji vytáhl až seriál Roswell, jenž na přelomu tisíciletí nadchl americké diváky. V teenagerské sci-fi si Heigl zahrála jednu z mimozemšťanů, kteří uvízli na Zemi a v přestrojení za lidské puberťáky se snaží zatajit svůj původ.

I přes úspěch originální série, která se dočkala tří sezón, se Katherine nijak zvlášť nedařilo. Když navíc nedostala roli v Nesvatbových, měla sto chutí hraní zabalit. A právě tehdy přišli Chirurgové. Přitom od chvíle, kdy jako malá ztratila při autonehodě bratra, nemocnice nesnáší: „Nikdy jsem nechtěla točit lékařská dramata. Dokonce jsem ani nikdy neviděla Pohotovost,“ říká herečka, která se po bratrově smrti stala zastánkyní dárcovství orgánů. Nový seriál ovšem představoval šanci, jaká se neodmítá. „Ženy tu jsou nezávislé, silné a samy si řídí kariéru.“ Přesně po takových úlohách snila. A tak se proměnila v ambiciózní Izzie, která se brzy stala stejně populární jako celá show. Navíc předznamenala hereckou polohu, která Heigl sedí nejlépe: sebevědomé, leč sympatické kariéristky.

Více na www.houser.cz

Může se někdo stát doživotním otrokem jedné role?Mark Hamill by rozhodně řekl, že ano a charismatická francouzská herečka Audrey Tautou se velmi dlouho pohybovala na nebezpečné hraně, jejíž překročení hrozila naprostou devastací její budoucí kariéry. Onou proklínanou a do nebes vynášenou rolí byla Amélie.

Jako u mnoha současných hvězd zpočátku nic nenaznačovalo tomu, že by se z Audrey někdy v budoucnosti měla stát herečka. Narodila se 9. srpna 1976 do nijak výjimečné rodiny, která rozhodně neměla příliš uměleckých ambicí. Otec je dentista, matka učitelka a zpočátku ani jeden z nich nechtěl slyšet na přání malé dívky, která snila o filmové kariéře.


 Zvolila si tedy jako obor biologii, ale s příchodem tří dalších sourozenců na ni už nebyla soustředěna taková pozornost a rodiče jí poskytli větší svobodu. Audrey začala brát herecké lekce na prestižní francouzské herecké škole Ecole Florent a své studijní zaměření přesměrovala na studium klasické literatury, kde také našla své vyvolené autory – Huga, Wildea a Baudelaira.

Poprvé se objevila v televizi v osmnácti letech v zapomenutelném snímku Coeur de cible. V následujících dvou letech se objevila v televizi ještě čtyřikrát a poprvé se i mihla ve snímku, který zamířil do kin. Pokud jste sledovali detektivní seriál Julie Lescaut, možná jste si budoucí hvězdy ve vedlejší roli všimli. Prvním úspěchem byla výhra v soutěži Mladí debutanti, kde uspěla ve velké konkurenci a konečně na sebe upozornila.


Nicméně kdokoliv se s Tautou setkal potvrzuje, že je to žena svérázná a pro někoho možná až příliš odvážná. Zdravé sebevědomí ukazovala již během prvních filmových krůčků. Když nestihla konkurz na snímek Venuše, salon krásy, doslova si vyplakala svou šanci... a roli nakonec dostala, i když režisérka Tonie Marshallová dodnes tvrdí, že kdyby nebylo „těch roztomilých odstávajících uší, bez milosti bych ji poslala pryč“. Ale díky uším Tautou šanci dostala, přesvědčila a za roli ve Venuši si odnesla zlatého Césara.

Více na www.houser.cz

Jak ukazuje deset dalších projektů, které ji podle IMDb v příštích pár letech čekají, osmadvacetiletá Jessica Bielová dneska patří mezi nejvyhledávanější hollywoodské herečky.A taky mezi nejpopulárnější, zvlášť mezi mužskými fandy, pro něž si čas od času navlékne pouze bikiny a zapózuje v nich do časopisu.Rodačka z Minnesoty, která vyrostla v Coloradu, taky nejčastěji účinkuje ve filmech mířených spíš na mužskou část publika. Za těch třináct let, co se objevuje na plátně, se nejvýrazněji vyprofilovala jako akční kráska. Nynější adaptace amerického seriálu z 80. let A-Team jenom pokračuje v trendu, který odstartoval brutální remake Texaského masakru motorovou pilou, kde Jessica utíkala v tílku před znetvořeným vrahem.

Mezitím si tato sportovně založená dívka vyzkoušela ještě zabíječku upírů v Blade: Trinity, americkou vojandu s traumatem z války z Iráku v Zemi zatracených a pilotku bojového tryskáče v Stealth.Mladá herečka se ovšem snaží prozkoumávat i jiné obzory než ty, co spadají do nočních snů některých kluků. “Chci mít možnost volby. Chci vyzkoušet všechny směry, kam můžu jít,” netají se svou představou o ideální kariéře. Zatím v rámci toho zkoušení otestovala scifi akci, dobové drama i dobovou romanci, lacinou teenagerovskou romantiku i nesmyslně nihilistickou satiru namířenou proti teenagerovským romantikám, komedii se širokým diváckým záběrem i podobně nepovedená méně rozpočtová dramata.Kupodivu v její filmografii ještě nefiguruje muzikál nebo hudební film, i když je hudebně nadaná a jako dítě si původně přála být zpěvačkou.

Holčička, která se nesměla moc dívat na televizi, ale už v devíti letech se předváděla na jevišti v muzikálech, se dala na dráhu modelky jen co o pár let povyrostla. Ta ji přivedla k filmu, když díky ní získala stipendium na hereckou školu. Před kamerou stála poprvé v jedenácti v reklamě na brambůrky, první pořádnou roli, rebelující dcery, dostala rovnou po boku Petera Fondy. Kvůli herecké kariéře nakonec obětovala i studium na univerzitě i šanci zahrát si v muzikálu na divadle.

Více na http://www.houser.cz/

Zatímco ve Španělsku, kde se v dubnu 1974 narodila pod jménem Penélope Cruz Sánchez, se vypracovala jako herečka v nekonvenčních filmech výrazných domácích režisérůza oceánem z ní dlouho byla jenom kráska, která se umí skvěle obléct a která chodí se slavnými kolegy. „Když vás znají jako hezkou ženu, tak vás neberou vážně. Stát se seriózní herečkou je pak ta nejtěžší věc na světě,“ ví z vlastní zkušenosti půvabná Španělka. Ona ale o sobě taky tvrdí, že je perfekcionistka, „silná a s vlastními názory“, a takovým lidem se mohou povést i těžké věci.

Viva Espaňa
První dítě obchodníka a kadeřnice dostalo příhodně jméno podle písně (od Joana Manuela Serrata). Náklonnost k umění se Penélope držela od dětství, během něhož často nutila své mladší sourozence, sestru a bratra, aby s ní účinkovali v rodinných představeních. V šesti letech začala s baletem, její první velkou láskou, dokonce na prestižní madridské Národní konzervatoři.

V pubertě se ale přeorientovala na herectví a brzo začala účinkovat v televizních show různého žánru (včetně jednoho dílu erotické Série rosé) a v hudebních videoklipech. V osmnácti debutovala ve filmu, zvlášť díky nahým scénám poměrně nepřehlédnutelnou rolí v podvratné romantické komedii Bigase Luny Šunka, šunka. Představovala tu jednoduchou mladičkou přítelkyni bohatého mladíka, kterou se snaží svést typický španělský macho. Kritika jižanských stereotypů a společnosti s odvážnými milostnými scénami jí jako nezkušené naivní herečce dala zabrat, ale zvládla ji tak, že si hned vysloužila nominaci na španělskou filmovou cenu Goya. Mj. se tu taky seznámila s Javierem Bardemem, který se později stane jedním z důležitých mužů jejího života, zvlášť pokud jsou pravdivé zprávy o jejím těhotenství.


Známých mužů kolem Penélope bylo vždycky dost. Po debutu u Luny dostala první hlavní roli u Fernanda Trueby, v dobové romanci Bélle Epoque, kde soupeřila o lásku pohledného vojáka. Několik domácích filmových cen Goya a nominace na Oscara stvrdily úspěch snímku a Cruzová rázem stála na prahu dvacítky i na prahu skvělé kariéry domácí hvězdy.

A hodlala si ji udržet další spoluprací se zajímavými španělskými režiséry, Alejandrem Amenábarem, s nímž natočila mystery romanci Otevři oči, nebo znovu s Truebou ve válečné komedii Dívka tvých snů, za níž získala svou první Goyu. V roce 1997 pracovně poprvé potkala nejvýraznějšího filmaře současného Španělska i její kariéry, Pedro Almodóvara. Svébytný režisér s oblibou v empatických melodramatech oděných do sytých barev a intenzivních emocí pro ni měl vždycky zajímavé role: malý part mladé prostitutky rodící v autobusu ve snímku Na dno vášně nebo andělskou jeptišku umírající na AIDS ve Vše o mé matce.

Více na www.houser.cz

Skvostný venezuelský rum Diplomático Ambassador představuje naprostou špičku mezi třtinovými rumy.Jeho autorem je master ronero, tedy rumový mistr, Tito Cordero, který přijel začátkem listopadu tento ultraprémiový rum do České republiky osobně představit. Kromě světové premiéry jeho životního díla v podobě rumu Diplomático Ambassador získal i prestižní ocenění  “Master Rum Blender of the Year 2011“.

Zde si můžete přečíst exklusivní rozhovor se samotným Tito Cordero:

Blendmaster, tedy člověk odpovědný za přípravu rumu – to zní jako zaměstnání snů. Jak se k tomu člověk dostane?
Nenaučíte se to ve škole. Kvalifikaci lze získat jedině mnohaletou prací v oboru a není to jen zábava. Odpovídáte samozřejmě za přípravu konečné směsi, ale také za výběr správných surovin, kontrolování každé fáze výrobního procesu, dodržení tradičních postupů... Úkolů je celá řada.

Pokud bych se chtěl vaší profesi naučit, jaká vlastnost je nejpodstatnější?
V první řadě potřebujete vynikající odhad. Smíchat několik rumů do té nejvyváženější směsi je jedna věc, ale musíte také poznat, jak dlouhé zrání je ideální pro ten který rum – a vždy rozhodně neplatí, že „čím déle, tím lépe“.


Existuje tedy něco jako nadání pro výrobu alkoholu?
Jednoznačně. Kromě již zmíněného jednání hraje velkou roli vytříbenost smyslů a schopnost používat je. Řekl bych, že asi 60 procent úspěchu závisí na zkušenostech a 40 procent na talentu. Nicméně pořád platí, že pokud chcete rozeznávat jemné rozdíly v chutích, objevovat ve stařeném rumu tóny vanilky, tabáku a podobně, musíte se nápoji věnovat každodenně. Musíte se k tomu zkrátka propít.

Takže nějaká zábava se ve vaší práci přeci jen najde. Pojďme se na chvíli věnovat venezuelské značce Diplomático, pro niž pracujete. Ve světě destilátů si již Diplomático vydobylo vynikající pověst, ale máte spoustu kvalitních konkurentů. Které považujete za nejvýznamnější?
K našim velkým rivalům patří Zacapa z Guatemaly, vyrábí vynikající rumy. Mezi další skvělé značky musíme řadit guyanské El Dorado a také některé další rumy z Venezuely, například Cacique Antiguo je mimořádný rum.

Karibské rumy jako soupeře nevnímáte?
Jedná se o odlišný typ nápoje se specifickým charakterem, zejména třeba produkce z Martiniku. Diplomático se zaměřuje na přístupné, velmi pitelné rumy, které zároveň zachovávají tradiční chuť rumu.

A co si myslíte u kubánských rumech, jež u nás leckdo bere jako symbol vysoké úrovně?
Nechci se nikoho dotknout, ale domnívám se, že Kuba žije hlavně ze své silné tradice, které současná produkce přílišnou čest nedělá.

Jistě, ale proč bych si měl v obchodě vybrat zrovna Diplomático a ne jinou značku?
Takhle bych to neřekl, protože záleží na individuální chuti. Naše výhoda je například v tom, že dokážeme uspokojit široké spektrum zájemců. Příznivci silnějších, výrazných rumů spíše sáhnou po něčem z našich mladších verzí, zatímco Reserva Exclusiva nabízí mnohem rafinovanější spojení dlouho zrajících destilátů. A pak je tu Ambassador, vrchol našeho umění určený těm nejnáročnějším.


Když se bavíme o délce zrání, je na místě položit jednu choulostivější otázku. O latinskoamerických destilátech se traduje, že věk nápoje uváděný na etiketě je méně důvěryhodný než například u koňaků nebo skotských whisek. Že na jih od Mexika se zkrátka na pravidla tolik nehledí. Co je na tom pravdy?
Tato otázka má své opodstatnění, protože leckdy se ve Střední či Jižní Americe pravidla obchází, či spíše šijí na míru místním potřebám, což není vždy ve prospěch kvality. Venezuelská legislativa je poměrně striktní, protože nejmladší složka rumu musí strávit alespoň dva roky v sudu. Ale v některých zemích – nebudu je teď jmenovat – se smí názvem rum označovat kořalka, která zrála jen šest měsíců, což se na výsledku samozřejmě podepíše. Sám věk je zavádějící veličina, a proto Diplomático nehraje na extrémní doby zrání. V horkém tropickém podnebí probíhá zrání jinak než třeba v Evropě, hlavně rychleji a destilát se více odpařuje. Čistě dvacetiletý rum tedy prakticky nelze vyrobit, protože by se za tak dlouhou dobu kompletně vypařil.

Platí u rumu teorie, že čím starší, tím lepší?
Ne, v žádném případě. Jednak záleží na dalších okolnostech, jako třeba typ sudu, ale hlavně si každý typ nápoje žádá individuální přístup. Pokud pracujete s lehkým, jemným základem, nemá smysl nechat jej zrát déle než dva roky. Těžším rumům prospěje šest až osm let v sudu, ve vzácných případech má smysl jít ještě výš. Řekl bych, že v tropických podmínkách se jakýkoliv rum dostane na vrchol svých možností po dvanácti, nejvýše třinácti letech. Diplomático používá do Ambassadoru destiláty zrající dvanáct let v sudech z bílého dubu, kterým pak dáme dva roky navrch v sudech po sherry z odrůdy Pedro Ximénez, což zajišťuje komplexnější tělo a sofistikovanější chuť.

Prodáváte své rumy po celém světě. Zaznamenáváte mezi jednotlivými trhy velké rozdíly v preferencích spotřebitelů?
Neřekl bych, že existují zásadní rozpory v hodnocení kvality, spíše sledujeme rozdílné návyky. Například Evropa se čím dál více zaměřuje na nápoje, které se pijí samotné, zatímco u Američanů hrají mnohem větší roli míchané drinky.
 
Není hřích nalít si do kvalitního alkoholu colu nebo džus? Řada expertů se ošívá i při přidání kostky ledu...
U mladého rumu není míchání nic špatného, hodí se k tomu nejlépe. A přitom existují i velmi dobré mladé rumy. U starších, chuťově bohatších verzí by to samozřejmě nemělo připadat v úvahu, natož u rumu jako Diplomático Ambassador. Led představuje trochu oříšek. Musíte si uvědomit, že jinak se alkohol konzumuje v podnebí střední Evropy a jinak u rovníku. Pokud si v horku nedáte do skleničky trošku ledu, moc toho nevypijete.

Poslední otázka: jaké jsou plány Diplomátika a vás osobně do budoucnosti?
Pro Diplomático se pokusíme vytvořit novou verzi rumu, vydat se odlišným směrem než dosud. Nepůjdeme za každou cenu výš, laťka nastavená Ambassadorem by se překonávala jen těžko. Kvalitativně se chceme dostat mezi Ambassador a Reserva Exclusiva, ale podrobnosti vám zatím prozradit nemohu.  Rozhodně se však nehodláme věnovat kořeněným nebo ochuceným rumům, zůstaneme věrni naší tradici. A co se týká mě, chci dál uplatňovat své zkušenosti, ale také nabírat nové – učit se musíme pořád.
 

Donnie Darko, Zkrocená hora, Zodiac… Devětadvacetiletý herec se zatím proslavil hlavně jako hvězda ceněných dramat.To se má ale brzy změnit. Na konci května se totiž vřítí do kin coby svalnatý hrdina nové popcornové podívané Princ z Persie: Písky času…
Když na veřejnost pronikla zpráva o obsazení Jakea Gyllenhaala do titulní role adaptace známé videohry, vypadalo to jako aprílový vtip. Copak vyšinutý puberťák Donnie Darko nebo rozervaný kovboj ze Zkrocené hory může hrát akční ikonu, perského prince Dastana? Copak tenhle tuctový kluk s velkýma modrýma očima zvládne utáhnout stopadesátimilionový blockbuster? Navíc první fotky z natáčení, kde Gyllenhaal vypadá jako hastroš s přerostlými vlasy, vyvolávaly spíš škodolibé úsměvy. Nenápadný chlapík, kterého si donedávna lidi pletli s Tobeym Maguirem („Všem taxikářům v New Yorku jsem dokola opakoval: Já nejsem Spider-Man!“), dokáže ale dnes o Princi z Persie mluvit s takovým nadšením a humorem, že mu nakonec uvěříte, že je pro tuhle roli ten pravý. A že celá velkolepá show nebude jeden velký průšvih. Koneckonců, kurážného dobrodruha si Jake přál ztvárnit odjakživa: „Vždycky jsem chtěl být Indiana Jones.“


Jako dítě měl rád videohry, fotbal a pohyblivé obrázky. Rodák z Los Angeles totiž vyrůstal v prostředí, kde byli všichni posedlí filmem: otec režisér, matka scenáristka, kmotra herečka Jamie Lee Curtis či rodinný přítel Paul Newman. Není divu, že oné posedlosti podlehl také. Ovlivnila ho i o tři roky starší sestra Maggie, která dnes s výjimkou Temného rytíře platí za hvězdu nezávislé kinematografie. „Když jsme byli malí, viděl jsem ji na jevišti a říkal jsem si: to vypadá jako kurevsky velká zábava,“ vzpomíná Jake.

A protože se chtěl taky „kurevsky dobře bavit“, obul herecké střevíce a už v jedenácti letech se proměnil v syna Billyho Crystala v průměrné komedii Dobrodruzi z velkoměsta. První hlavní roli ovšem získal až o osm let později, v působivém dramatu Říjnové nebe, kde má coby snaživý středoškolák velký sen: sestrojit kosmickou raketu. A zatímco vlastní studia na Kolumbijské univerzitě Jake po dvou letech vzdal, aby se mohl věnovat herectví, na plátně se mu studenti-fantasti stali v té době osudem.


Pravý průlom přišel právě s rolí problémového teenagera v Donniem Darkovi, kde si s přidrzlou Maggie střihli sourozence. Malý snímek o dospívání, cestování časem a obřím králíkovi zprvu prosvištěl americkými kiny bez povšimnutí, později ho ale mládež „objevila“ a stal se z něj kult. Navíc tu Jake odhalil svou druhou tvář a ukázal, že umí být nejen milým hochem, ale i podivínem, z něhož naskakuje husí kůže. A že Darko finančně propadl? „Pravda je, že většinu filmů, které vydělají hromadu peněz, si nikdo nepamatuje,“ přemítá Jake: „A já nechci dělat věci, na které si za chvíli nikdo ani nevzpomene.“

Více na www.houser.cz

Shakespearovec s titulem z Yale je oceňovanější herec na divadle než na plátně.Má za sebou bohémské dětství a bohatou rodinnou historii, s níž se vyrovnal tak, že na její motivy natočil film.

Erudice a bohémství se spojuje v Schreiberově vlastní historii, v jeho osobě i v jeho kariéře. Ve filmu začínal v druhé půlce 90. let v nezávislých snímcích zkoumajících současné mezilidské vztahy, jako např. hořké komedii Haló, tady Denisa o partičce přátel, kteří vše řeší jen přes telefon. Pak začal hrát i v mainstremových produkcích, jejichž ambice nesahaly o moc dál než pobavit a vydělat, a trochu se proslavil jako muž neprávem obviněný z vraždy v hororové trilogii Vřískot.


Ve filmrch se ukazuje jako tajný agent v akci Salt, jinak ale poslední dobou jeho filmografii obohatily o něco zajímavější tituly. Třeba remake politického dramatu Manchurianský kandidát, drama Anga Leeho Zažít Woodstock nebo válečná akce Odpor, kde si zahrál toho z židovských bratrů Bielských, jemuž nestačí skrývání v lese a odchází bojovat proto Němcům k ruským partyzánům. Odcizeného bratra s kladným vztahem k násilí loni hrál i v prequelu X-Menů Wolverine. Jako bývalá středoškolská hvězda v americkém fotbale a wrestlingu má pořád na podobné role fyzičku.


Ještě výživnější party dostává pravidelně na Broadwayi i mimo ni. Ve světě divadla, který ho vzrušuje svou neopakovatelností a přítomností, je považovaný za skvělého shakespearovce. Ve filmu vytvořil zatím jen postavu Laerta v moderní verzi Hamleta s Ethanem Hawkem, na jevišti už byl Hamletem, Macbethem i Jindřichem. Za výkon líbivého hajzla ve hře od Davida Mameta Glengarry Glen Ross získal v roce 2005 prestižní Tony.

Více na www.houser.cz

Když za svou roli ve filmu Černá labuť získala nominaci na Oscara, jen tím splnila všeobecné očekávání.V roli baleríny, zmítané touhou po dokonalosti, je tak fascinující, že z ní nespustíte oči.
Natalie Portman si už od chvíle, kdy v jedenácti letech poprvé stanula před kamerou ve filmu Léon, nese pověst dokonalé vzorné holčičky. Ctnostná královna Amidala ze Star Wars. Talentovaná kráska s titulem z Harvardu. Veganka do morku kostí.

Ve filmu Černá labuť, poodhalujícím krutý svět baletních sólistek, ovšem dala svůj talent do služeb dramatu plného temných vášní. Její hrdinka, slibná balerína Nina, se jí na začátku tak trochu podobá. Je to hodná holčička, schopná pro svou roli dřít do úpadu. Žije v infantilním světě dirigovaném její obsesní matkou. Nikdy nebyla na rande, nemluvě o tom, že by věděla něco o sexu. Ale aby mohla ztvárnit titulní dvojroli v Labutím jezeře – křehkou Bílou i vášnivou Černou labuť – musí v sobě objevit svou divočejší stránku a dát průchod vášním, o nichž do té doby neměla tušení. Emoce, které v sobě rozpoutá, ji však stravují a ničí.


Natalie Portman nebyla ve světě baletu úplným nováčkem. Jako dítě chodila do baletní školy na Long Islandu. O ambicích, pro které jsou ochotny baletky trpět a krvácet, ví své. „Každý den po škole, dvě hodiny denně, v sobotu pět hodin. Když jsem začala s herectvím, věděla jsem, že budu muset polevit a chodit jenom dvakrát týdně a že tím pádem nebudu nejlepší ve třídě. Tak jsem toho radši nechala,“ konstatuje. „Baletní trénink na Černou labuť začal rok před natáčením. Začínali jsme dvěma hodinami denně. Po šesti měsících jsme to zvedli na šest hodin, a poslední dva měsíce jsem trénovala osm hodin denně a navíc jsem denně plavala kilometr a půl. Disciplína byla pro mou roli dobrá. Bolelo to, při baletu pořád snášíte bolest.“ Stejně jako většina tanečnic přežívala o kávě a ibuprofenu a spala pět hodin denně.


Hodná holčička a lesbický sex
Režisér Darren Aronofsky s Natalií o Černé labuti poprvé hovořil už před deseti lety, v době, kdy začínala studovat na vysoké škole. Tehdy ještě neměl napsaný scénář. „Vysvětlil mi, že to je o umělkyni, která má svou dvojnici a bojuje se svým vlastním egem. A že v tom budu mít sex sama se sebou.“ To se Natalii skutečně splnilo. V imaginární scéně lesbického sexu se její vlastní „já“ převtělí do podoby její kolegyně a konkurentky v podání Mily Kunis. „V tom filmu je spousta sexuálních scén! A lidi to šokuje jenom proto, že v nich hraju já. Teď vidím, že se mi vyplatilo být tak dlouho hodná holčička... Je potom tak snadné diváky překvapit,“ konstatuje Natalie Portman.

Překvapovat se ovšem snaží už delší dobu. V roce 2004 v dramatu Na dotek si pod režijním vedením Mikea Nicholse zahrála striptérku, která svádí Judea Lawa i Clivea Owena. A ve filmu No Strings Attached hraje doktorku, která po svém protějšku v podání Ashtona Kutchera chce jenom sex, ale ne lásku.

Více na http://www.houser.cz/