Power Plate je přístroj, který přináší nový rozměr do kondičního cvičení, relaxačních technik a wellness pro každého. Je určen pro všechny věkové kategorie a fyzické schopnosti cvičících. Power Plate je  v České republice naprostou novinkou, objevil teprve nedávno a není zatím mnoho míst, kde byste se  s ním mohli stekat.

Jde vlastně o speciálně upravenou plošinku, s „řidítky“ a displejem, kde je možné si nastavovat potřebné zátěže a funkce. Princip vibračního stroje spočívá ve fyzikálních, především Newtonových pohybových zákonech: síla vyvíjená tělesem se rovná součinu jeho hmotnosti a zrychlení. A tohle všechno znamená, že svalovou práci (stabilitu, sílu, výkon) lze zlepšit buďto pomocí větší zátěže nebo větších zrychlení.

Je mnoho způsobů cvičení a posilování, která využívají hmotnosti. Tato poslední novinka se ale, jako jediná, zaměřuje na  druhou část výše zmíněné rovnice, a to je použití zrychlení při zachování  tělesné hmotnosti. Prostě, tělo jako by vážilo víc.


Funguje na principu gravitace a přenášení vibrací do svalů s použitím vlastní tělesné hmotnosti. Samozřejmě pro zdatnější je pak přidávána i zátěž další. Přístroj pracuje na  základě tzv. Advanced Vibration Technology, která využívá mimovolního strečového reflexu, jako přirozené reakce těla na narušení rovnováhy, za účelem zvýšení stimulace svalových vláken.

Pro tělo je tento způsob sportu velmi bezpečný, protože umožňuje optimálně zatěžovat lidský organismus a přitom minimalizovat nadměrné nárazy, dopady, zatížení.  Přitom prováděné cviky aktivují svalové stahy 25-50x za sekundu, takže při cvičení trvajícím 30 minut vydá cvičící energii srovnatelnou s  devadesátiminutovým pobytem  v posilovně.
O efektivitě tohoto druhu sportovní novinky svědčí i to, že byla využívána  při výcviku kosmonautůa NASA jej zařadila do svých vesmírných programů.

Festina se jako hrdý partner hlásí i letos, stejně jako v předchozích letech, s novou kolekcí hodinek pro nejslavnější evropskou cyklistickou událost Tour de France. Letošní ročník startuje závod 2. července na Passage du Gois La Barre de Monts a cílovou pásku poslední etapy přetrhne nejlepší závodník 24. července na známé třídě Champs-Élysées v Paříži. Trasa tohoto ročníku Tour de France byla připravena tak, aby účastníky již od začátku nutila nasadit vysoké tempo a aby nečekanými úseky stupňovala napětí během celého závodu.

Internetové hodinářství Hodinky.cz obohatilo svou nabídku hodinek o skvělou letní kolekci Festina Tour de France Chrono Bike. Značka Festina sahá svou bohatou tradicí až do roku 1902 a od té doby znamená pojem ve světě časomíry. Cesta z malé švýcarské hodinářské manufaktury až k aktuálně uváděné kolekci sportovních hodinek byla dlouhá – delší než letošní trať Tour de France - ale vyplatila se.

Modely Festina Tour de France 2011 Chrono Bike jsou vyvedeny v odolné oceli. Quartz strojek je kryt ocelovým pouzdrem s částečným PVD povlakem a na zápěstí vše drží rovněž ocelový řemínek, některé modely také pryžový řemínek. Ryze sportovním hodinkám se jistě vyplatí vodotěsné provedení až do 100 m pod hladinou. Stopky již tradičně vynikají přesností na 1/10 vteřiny.

Novinková řada upoutá dynamickým designem a v nabídce jsou i modely se zajímavým barevným řešením. Všechny modely z této série jsou samozřejmě laděny ve sportovně cyklistickém stylu.

Golf jako takový podléhá určitým etickým normám, jejichž porušením se dopouštíte stejného fau-pax, jako když u oběda olíznete nůž nebo první podáte ruku významnější osobě. Určitě proto nebude škodit, když si tato pravidla trochu připomeneme, protože chybovat může každý, jen ne hráč sportu pro dámy a gentlemany.

Pokud mluvíme o greenu, nemyslíme tím celou zelenou plochu hřiště, jak bychom z názvu očekávali, ale místo, kde hra končí. Říká se mu také jamkoviště. Toto místo by mělo být čisté a proto, jestliže si zde odložíte vybavení nebo součást oblečení, určitě se nebudete prezentovat jako správný golfista.

Tomu, kdo není zvyklý za sebou uklízet, hrozí další etický přestupek, pokud se mu podaří jamku po dopadu míčku poškodit. Čeká-li totiž, že za ním jde někdo, kdo ji zase opraví, mýlí se. Jamku si musí opravit sám, a to tak, aby byla bez problémů připravena pro další hráče.

Už samotný pohyb hráčů po hřišti dává najevo, že se jedná o hru určenou jen lidem se slušným vychováním  a vysokými etickými normami.

Oblečení je dáno přímo pravidly. Ke golfové etiketě patří také vhodný oděv, jímž rozhodně nejsou džíny, tričko a botasky. Golfisté se na hřišti pohybují v tričku s límečkem a rukávy a v dlouhých kalhotách nebo kalhotách typu 7/8. Ženy mohou mít tričko bez rukávů, ovšem límeček je platný vždy a místo kalhot si mohou obléci sukni. Velmi důležitá je golfová obuv, která je přizpůsobena tomu, aby nenarušovala trávník a zajišťovala dobrou stabilitu při úderu.

 Pohybovat bychom se měli úsporně, určitě nebudeme pobíhat sem  a tam a ani náhodou nebudeme dávat hlasitě najevo svou radost z úspěšného míčku nebo naopak rozčarování nad špatným úderem. Golfový hráč, který se řídí etickými pravidly nebude pokřikovat na své spoluhráče, rušit je různými poznámkami a také se jim různě plést do cesty a překážet jim ve hře nebo je dokonce úmyslně zdržovat, pokud se mu zdá, že by mohli dosáhnout většího úspěchu než on sám.

Stejně tak nesmí nikoho ohrožovat při odpalování míčků a chovat se ve všech případech ohleduplně a uměřeně. K tomu patří také to, že současné civilizační prokletí – mobilní telefon - bychom určitě neměli mít s sebou na hřišti.

Pravidla golfu hráč dodržuje vždy, i když má pocit, že jej nikdo nevidí. Fér hra dokazuje, že je schopen i férového jednání. Za neetickou se považuje snaha si upravovat nevhodný nebo členitý terén, uhrabávání písku, odstraňování překážek, pokud to neumožňují pravidla.

Už vůbec není přípustné si posunovat míček do výhodnější pozice. Tento pokus o získání výhody vám může přinést jen opovržení ostatních hráčů, nehledě na to, že takto podvádíte i sami sebe.

Od dobrého hráče golfu se vyžaduje nejen dobrá fyzická kondice, ale také velká schopnost sebeovládání za všech okolností, tedy i tehdy, když se nám právě nedaří nebo zjistíme nečestné jednání některého ze spoluhráčů.

Jak vidíte sami, hraní golfu vám může přinést nejen zlepšení fyzické kondice, ale může vás naučit také lépe ovládat svou psychiku a zlepšit vaši orientaci v etických normách, které jsou platné nejen v golfu, ale i ve společnosti.

Zajímáme-li se ovšem o řeky divoké svým tokem a vhodné k raftingovému sportu, budeme se muset přesunout do východní Afriky. Řeka Nil nám nabídne několik úseků, které svou divokostí a náročností splní i ta nejsmělejší očekávání vyznavačů raftingu.

Tento arfický veletok vytéká z Viktoriina jezera a celém svém úseku měří 6 945 km. Jeho tok postupně vytváří několik úseků, které se spojují dohormady. Na své cestě překonává voda různé překážky, vodopády, peřeje a skalnaté prahy, které mívají převýšení až několik set metrů.


Úsek nazývaný Bílý Nil nacházíme v oblasti Bahr-al-Ghazal. Jedná se 957 km dlouhou část řeky, která není příliš široká, ale vlivem soutoku s řekou Sobat  má velmi vysokou intezitu vodního proudu. Sjízdnost tohoto úseku řeky je velmi obtížná a prudkost jeho toku láká k adreanalinovým sportům.

Jeho vody obsahují množství bílých částic, která mu daly jméno. Tok řeky se zklidňuje až v oblasti polopouští, u Chartúmu. Zde se spojuje s Modrým Nilem a společně vytvářejí nejen silný proud řeky Nilu, ale i další nebezpečný úsek, který je vyhledáván odvážnými  a zkušenými  raftaři.

Bílý Nil má pověst nejdivočejší africké řeky a společně s Modrým Nilem je velkým lákadlem pro expedice, které se zabývají sjížděním divokých řek.

Nový sportovní trend Indoor Walking, který k nám právě přichází, je založen na základní formě lidského pohybu a to je chůze.
Indoor Walking ve volném překladu znamená „chůze v místnosti“. Jedná se tedy o skupinovou aktivitu, při které skupina několika lidí cvičí ve fitness centru na speciálních přístrojích. Skupinu vede vyškolený instruktor a to za doprovodu motivující hudby, podobně jako u spiningu. Lekce Indoor walkingu znamená chůzi, běh a jednoduché aerobikové prvky na trenažérech.

Tento druh sportu mohou provozovat snad úplně všichni a v každém věku. Indoor walking například doporučují lékaři, převážně obezitologové, jako jednu z nejlepších forem k formování těla. Pokud bude člověk tuto aktivitu pravidelně vykonávat, udrží si nebo zvýší fyzickou výkonnost a  odstraní nadbytečná kila. Vylepší si samozřejmě celkový zdravotní stav a náladu a prodlouží život jako při každém sportu, který se dělá správně.

Lekce Indoor walkingu jsou v relativně nízkém časovém rozhraní, 40-50 minut trvá 1 lekce a energetický výdaj je 2 000 až 3 500KJ!


Lekce má tři fáze:   
1. warm up = zahřatí (trvá 5-10 minut)
2. hlavní část (délka trvání 25-35 minut)
3. cool down, nebo-li strečink (délka trvání 5-10 minut)

Trenažéry jsou polohovatelné ve třech pozicích. Jednoduchým nastavením si každý přizpůsobí sklon podle sebe a během lekce si může tuto pozici změnit. Pro náročnější jedince je pak možné ještě přidat činky, které jsou součástí trenažéru. A v neposlední řadě si může měnit v průběhu lekce každý sám zátěž dle svých sil.

Jelikož si jednotlivé společnosti, které sport provozují  zaregistrovaly svoje ochranné známky, můžeme se tak setkat s různým označením /Alpining™, K2 Hiking, Walking Trainer nebo H.E.A.T. Program/. Vše má ale stejný princip Indoor walkingu.

Kdo by netoužil po zlaté olympijské medaili. Sportovci denně trénují do posledních sil, aby dosáhli na mezinárodních soutěžích co nejlepších výsledků. Překonat lídra, nebo dokonce světový rekord se ale podaří jen několika vyvoleným.  Mnohdy za to sportovci vděčí nejen své důslednosti, vůli a taktice, ale také genetické výbavě a vhodnému sportovnímu úboru.

Obdivuhodné výkony čínské plavkyně Jie Š'-wen mohl sledovat celý svět. Teprve šestnáctiletá dívka vyhrála letos v Londýně olympijský polohový závod na 400 metrů a hned poté získala zlato i na polohové dvoustovce. Jako bonus přidala světový rekord a závěrečnou část zaplavala dokonce rychleji než fenomenální Američan Michael Phelps. Po olympiádě však mladá Číňanka musela čelit obvinění z novodobého dopingu v podobě genetických úprav.  Nepopíratelnou výhodou sportovce je mimořádná flexibilita kotníku a délka chodidla a rozpětí paží a tělesná hmotnost. Mladá rekordmanka však nakonec vyvázla bez újmy a obvinění bylo popřeno a staženo. Pokud chce ale profesionální sportovec dosáhnout mimořádných výkonů, musí se zabývat i svým úborem. Vhodná kombinace tvaru a materiálu totiž dokáže výrazně zlepšit výkony. Objevem pro sportovní plavání byl speciální úbor, na jehož výrobě se podílela i NASA a Australský sportovní ústav. Zvyšuje flexibilitu, umožňuje snížení odporu a zajišťuje odolnost proti chlóru. Unikátní celotělové plavky byly ale od roku 2010 zakázány a povoleny pouze textilní a rozměrově specifikované modely. Vyšších výkonů mohou sportovci dosáhnout i díky parametrům bazénu. Například olympijský bazén v Pekingu měl kromě standardních osmi závodních drah navíc dvě dráhy na každé straně. Zamezil tím odrážení vln od stěn. Hloubka dosahující tří metrů potom snižovala víření vody pod závodníky.

Výbornou basketbalistkou se díky kombinaci talentu, tréninku a netypické postavy stala Malgorzata Dydeková. Tato polská nejlepší hráčka Evropy totiž dosahovala výšky 214 centimetrů. Dobře našláplou kariéru má v tomto sportu i nejvyšší teenagerka světa, šestnáctiletá Marvadene Andersonová. Tato mladá Američanka původem z Jamaiky již měří úctyhodných 211 centimetrů a vyčnívá tak and většinou populace. Není proto divu, že vyniká v basketbalu a na hrací koš dosáhne téměř bez výskoku.

Excelentní běžkyně se rodí s předpoklady pro dosažení nadprůměrných výsledků. Pozornost je přitom směřována na charakter jejich muskulatury. Zatímco u maratonských běžkyň převažují silná vlákna, dominují u sprinterů vlákna rychlá. Rekordmankou ve sprintu je americká trojnásobná olympijská vítězka a držitelka dosud platných světových rekordů v bězích na 100 metrů a na 200 metrů, Florence Griffith-Joynerová. Z novodobějších atletek dominovala většině ženských sprinterských závodů mistryně světa Marion Jonesová. Výborných výsledků dosahují běžci nejen díky vrozeným vlastnostem a pravidelnému tréninku, ale i díky užití speciální obuvi. Podle šéfa pohybové laboratoře Coloradské univerzity Rogera Krama je obuv důležitá, protože podrážka a podešev vhodně redukuje napětí ve svalech. Dobré běžecké boty potom mají vykazovat znaky tlumení, stability a flexibility. Záleží přitom na jejich materiálu, tvaru, konstrukci podrážky i systému šněrování.

Další zajímavosti o sportech a sportovcích či zkoumání limitů lidských schopností a  výkonů skutečných sportovců, můžete sledovat každou sobotu a neděli od 21h v pořadu Sport očima vědy, který vysílá stanice Spektrum.

No přece tam, kde je teplo, ale takové, které nám ohřeje i kosti. A takovým místem jsou sauny.Finové dobře vědí, co dělají, když na ně nedají dopustit a  před pár lety se sauny staly módou i u nás. Dnes už je návštěva sauny samozřejmostí pro spoustu lidí, kteří její blahodárné účinky poznali na vlastním těle i zdraví.

V čem tkví hlavní účinek saunování? Především v tom, že má pozitivní vliv na fyzickou i psychickou  kondici. Zvyšuje počet buněk našeho imunitního systému a pohlcuje viry a bakterie. Podněcuje růst hladiny imunoglobulinu A, který zvyšuje obranyschopnost lidského organismu proti chřipkovým infekcím a angíně posilováním sliznic horních cest dýchacích.
A my pak pak snáze odoláme  infekcím, nachlazení  a chřipkám. Astmatici, kteří navštěvují saunu pozorují snižování počtu astmatických záchvatů, které bývají mírnější  a trvají kratší dobu. Pobyt v sauně celkově zklidňuje organismus, pomáhá odbourávat důsledky stresů a má pozitivní vliv na léčení nespavosti.

Příčinou tohoto efektu je hlavně to, co nám lékaři doporučují stále - otužování. Prudké střídání teplot způsobuje našemu organismu cílený šok, který  vyvolává rovnováhu mezi dvěma základními nervovými systémy  a aktivuje imunitní systém. Díky silnému pocení dochází následně k vyplavování chloridu sodného, kterého naše strava obsahuje nadbytek.

Sauna má ale příznivý dopad i na naši psychiku. Většinou ji navštěvujeme s kamarády nebo známými a máme tak čas se na chvilku zastavit v dnešním uspěchaném světě. Tak jako tak potřebujeme pak doplnit minerály  a tekutiny, které z našeho těla odešly, a tak saunování končí zpravidla v příjemném baru nebo restauraci, které bývají součástí wellness center. Krásně povídat se dá nejen při sklence vína nebo kávě, ale i při ovocném nebo energetickém nápoji.


Každý z nás dává přednost jinému typu saunování. Někteří preferují suché sauny švédského typu nebo v současnosti moderní infrasauny, jiní zase nedají dopustit na sauny finské, které využívají k mobilizaci našeho organismu a navození pohody vlhkosti a páry.

Zahřát tělo lze ale i jinak. Poslední novinkou jsou tzv. kryosauny, které k prohřívání využívají paradoxně extrémně nízké teploty. Na ty reaguje organizmus celkovou mobilizací, při níž  se zvyšuje průtok krve a tím zásobení tkání kyslíkem a tělesná teplota. Krev se nám prostě, díky mrazu v kryosauně, pořádně rozproudí.

Právě nyní, kdy se zima chýlí ke konci a jaro je ještě daleko, je  lidský organismus jak fyzicky, tak i psychicky  již dosti vyčerpaný a to je ideální doba načerpat novou energii právě v sauně. A vy jistě víte, kde je ta nejbližší a nejpříjemnější, kam rádi chodíte  a odkud se domů vracíte příjemně naladěni, v pohodě a s úsměvem na tváři a navíc ještě obrněni proti nemocem. No není to ideální relaxace?


Vyznavači běžek tvrdí, že je to daleko zajímavější sport než sjezdové lyžování.  Stát ve frontě u vleku a celý den sjíždět stále stejnou trasu je nuda. S běžkami na nohou však poznáváme zblízka krajinu, můžeme se zastavit i s lidmi, které potkáme a svěží zimní vzduch můžeme dýchat daleko klidněji a intenzivněji, než když nám prosviští kolem nosu při nadzvukové rychlosti sjezdovek.

Je to o přístupu k běžkařině. Jsou lidé, pro které není nad to, když pod lyžemi vrže zmrzlý sníh a větve, které cestou míjíme nám házejí na záda bílé, jiskřivě mrazivé vločky. Když se nám ještě povede vyrazit za slunečného dne, je to opravdu cesta zimní pohádkou.

I mezi běžkaři jsou, pochopitelně, polykači kilometrů, které zimní krása nezajímá tolik jako délka  a rychlost ujeté trasy. Poznáme je ovšem již z dálky  a rychle jim jdeme s cesty, aby nás nepřeválcovali svým úsilím zvítězit sami na sebou a oslnit svými výkony.

Pro běžnou populaci, která nemá sklony ke stálému lámání rekordů, ale chce si jen užít pohybu a čerstvého vzduchu je běžkařina ideálním sportem. V zimě se stalo doslova lidovou zábavou, protože je k němu u nás i dostatek vhodného terénu, což se o každém zimním sportu říci nedá a provozovat jej může každý, komu zbývá ještě trochu sil.

I u běžek je však potřeba vybrat dobré vybavení, abychom si zdravého pohybu opravdu užili. Základní dělení běžek je dle užití, z jedné strany od rekreačních po závodní a z druhé strany podle preferovaného běžeckého stylu. Běžky dělíme na „Klasické“ – pohybujeme se převážně ve stopách a je nám bližší běžecký styl podobný chůzi, či běhu. Tyto běžky nejsou tak tvrdé a vždy je bereme o nějaký ten centimetr delší. Můžeme si většinou vybrat podle toho, jací jsme servismani, z varianty se šupinou, kde se nemusíme extrémně věnovat voskování a bez šupiny, což vyžaduje větší zkušenosti s voskováním. „Skate – bruslařské“ – pohybujeme se převážně na upravených tratích, máme větší sportovní ambice a chceme být rychlejší. Tytoběžky jsou kratší a tvrdší, voskují se pouze skluzovým voskem. Máme tu také hybridní variantu tzv. „Kombi“ běžky. Je třeba si říci, že tento typ běžky vždy vychází z klasické, či skateové varianty. Tento typ běžky je relativně hodně oblíbený, i když se třeba jedná o klasickou běžku s vyztuženou hranou. Čím dál populárnější je varianta „Backcountry“ – nebo-li, běžka určená pro lidi, kteří nemají sportovní ambice a radši než po cestě, či běžecké trati se vydají přes louku, pole, nebo třeba do lesa. Tento typ běžek je celkově širší, stabilnější a ve většině případů má kovové hrany, které oceníme například při sjezdu po ledu. Opět se nabízí ve variantě s šupinami i bez nich. Poslední zajímavou kategorií, kterou je třeba zmínit, jsou„fitness“ běžky. Jak z názvu vyplívá, jedná se o kategorii, která je určená pro lidi, kteří chtějí svůj čas strávený na běžkách rozdělit mezi sportovní ambice, pohyb a přírodu. Tyto běžky se vyznačují kratší délkou a větší šířkou při velmi dobrém skluzu. Často tuto variantu volí lidé menšího vzrůstu s vyšší váhou. Protože normálně by museli mít běžky 210cm, ale zde stačí například 180cm.

V dnešní době se vybírá délka běžek hlavně podle váhy jezdce, nikoliv podle výšky postavy. Ve výbavě dobrých specializovaných prodejen je i měřič, který vám změří, zda vámi zvolená délka je v pořádku a označí stoupací komoru lyže. Zde vám také poradí, jaké vosky si pořídit a jak je aplikovat. Nebojte, existují i vosky, které fungují stejně, jako třeba krém na boty, takže to nemusí být vždy alchymie.

Do vybavení pro běžkaře patří dobré oblečení, které chrání před chladem, ale zároveň extrémně nehřeje – jsme přece stále v pohybu, ve kterém by nás nic nemělo brzdit.

Kromě lyží jsou snad nejdůležitější součástí běžeckého vybavení boty. Kdo zkusil, jak dokážou tlačit nebo dřít nesprávně vybrané běžecké boty když je do cíle ještě pět kilometrů, ten určitě rozumí a rád si dá poradit odborníky.

Prostě, běžecké lyže a boty jsou naším sportovním hardwarem, ke kterému pak stačí vybrat dobře sladěné doplňky, abychom na trati působili dostatečně sportovně a neuráželi estetické cítění těch, kteří nás tam potkají.

Kompletní sestava nejlepších pilotů mistrovství světa superbiků se představila u příležitosti oficiálního testu, který se konal pouze několik dní před samotným úvodním závodem sezony 2012.

Český tým Effenbert Liberty Racing tvrdě pracoval, aby připravil všem třem svým jezdcům konkurenceschopné motocykly a zároveň nasbíral užitečná data pro celou nadcházející sezonu. Příznivé teplotní podmínky, teplota vzduchu 24° a asfaltu 45°, přispěly k efektivní práci a celkovému pozitivnímu výsledku.

Jakub Smrž zvládnul vyřešit několik odlišných problémů a podařilo se mu nalézt optimální cit pro motocykl. Jakub odjel velké množství měřených kol a celkově skončil 3. s časem 1.31.800. „Závodní pneumatiky fungují skvěle a také jsem velmi spokojen s novými tlumiči. Zdá se, že nastavení se dost zlepšilo.“

Sylvain Guintoli, kterého stále sužuje jeho zdravotní stav po nakažení virem, musel během testování opakovaně navštívit mobilní kliniku. Doufá, že do závodního víkendu bude již vše v pořádku. Ani nemoc ho však nepřiměla k tomu, aby během dvoudenních testů polevil. Sylvain skončil celkově 9. s časem 1.32.347 a podařilo se mu nasbírat cenná data. „Moje fyzická zdatnost se pomalu vrací zpět a doufám, že do víkendu budu v maximální formě. Nalezli jsme optimální vyvážení pro motocykl a vyzkoušeli jsme nový motor. Udělali jsme velký kus práce a nasbírali jsme spoustu užitečných informací,“ zhodnotil Sylvain Guintoli. Maxime Berger nezůstal pozadu a tvrdě pracoval na vylepšení své Ducati. Trochu se trápil ve druhém sektoru okruhu, nicméně i přesto dokázal získat cit a důvěru ve svůj motocykl. Celkově skončil 15. s časem 1.32.911. Sportovní manažer Nicola Manna řekl závěrem: „Podařilo se nám splnit cíle, které jsme si pro tento test stanovili. Tým pracuje fantasticky. 2 z jezdců znám velmi dobře a musím říct, že předvedli ohromný kus práce. Můj pilot, Maxime Berger, byl velmi profesionální a jsem si jist, že má velký potenciál k tomu, aby se zdokonalil ještě více.“ 

Nyní je tým připraven k ostrému startu. Závodníci budou tento týden poprvé bojovat o mistrovské body do nové sezony. Dobrý start vede k sebejistotě a může naznačit hodně potenciálu. I přesto však nikdo nedokáže přesně odhadnout, co vše se může během sezony stát. A proto je motocyklový sport tak výjimečný.  Nyní už nezbývá než odpočítávat poslední dny a hodiny do začátku sezony 2012!

Lukostřelba v širším slova smyslu znamená střílení z luku za účelem lovu, boje nebo sportu. Luky patřily k prvním loveckým i bojovým zbraním a tím pádem je pojem...... „lukostřelba za účelem lovu a boje“ známe již z dávné minulosti.

Pojem „lukostřelba sportovní" se ale objevuje až 20. století n.l., kdy stala sportem.   V roce 1931 byla založena Mezinárodní lukostřelecká federace (FITA) a to v Polsku. Od roku 1975 se každé dva roky koná Mistrovství světa v této disciplíně
I když se lukostřelba stala v roce 1972 olympijským sportem, patří stále mezi ty méně frekventované.


Sportovní lukostřelba se dělí na tyto podskupiny:

    Terčová sportovní střelba

    Terénní lukostřelba

    3D

    Lukostřelecký biatlon (Ski Archery nebo Run Archery)

    Střelba do dálky (Flight Archery)

    Vlajková lukostřelba (Clout)

    Lukostřelba nevidomých


Obecně lze ke všem typům říci, že cílem je střílet co nejpřesněji z různých vzdáleností do terče a za zásahy získat co nejvíce bodů.


Zajímavou disciplínou je  tzv. 3D lukostřelba. Jedná se o střelbu v přírodním terénu, kde jako terče jsou trojrozměrné (3D) figuríny zvířat, vyrobené ze speciální umělé hmoty. Bývá jich zpravidla 28. Kromě střeleckých dovedností je potřeba mít také dobrý odhad vzdálenosti, jelikož střelec neví, jak jsou terče daleko. Rozpětí vzdálenosti je od  27 metrů do 45 metrů, podle kategorie. Dále musí mít střelec schopnost přizpůsobit míření terénu, protože někdy může být zvíře níže nebo výše položené než střelec.

Tato kategorie má i několik různých podskupin podle použitého vybavení. Např. zde můžete potkat střelce s olympijskými luky plnými mířidel a dalších pomůcek nebo luky kladkové či luky pro střílení tradičním způsobem bez použití mířidel.
V  3D  kategorii se v České republice  koná série  soutěží, kde je možné se kvalifikovat i na Mistrovství Evropy.