Helsinky jsou centrem zimních sportů. Byly i dějištěm některých významných mezinárodních kongresů a sympózií a ovlivnily tak moderní světové dějiny.Pokud sem zavítáme uprostřed léta, budeme mít možnost zažít na vlastní kůži to, co známe jen z dobrodružných románů. Helsinky jsou totiž také městem bílých nocí. Město je z obou stran lépe chráněno, než Oslo, které jsme právě opustili a tak se zde v letních měsících dočkáme i vyšších teplot. V té době Helsinky také pulsují nejživějším ruchem, jeho obyvatelé si teplých měsíců dokáží opravdu užít a ruch a veselí neutichá někdy celé noci.
Helsinky leží blízko ruského pobřeží a pokud sem přijedeme, cítíme ihned jeho vlivy. Týká se to hlavně povahového založení obyvatel, kteří jsou oproti očekávání veselí, družní a srdeční, ale také architektonických památek.
Centrum Helsinek charakterizuje bílá katedrála, na jejíchž schodech posedává mládež a její kupole pomáhá vytvářet panoráma města. Mezi další význační stavby, které bychom neměli minout patří prezidentský palác a před vjezdem do přístavu se majestátně rozkládá pevnost Sveborg, která byla postavena za vlády krále Gustava III., jako obrana před dobyvačnými válkami s Ruskem. Dnes je běžně obydlena, najdeme zde řadu zajímavostí včetně restaurací. Od roku 1919, kdy byla vyhlášena samostatnost Finska nese pevnost jméno Suomenlinna.
V centru města najdeme mnoho parků a odpočinkových ploch, na které si Finové potrpí. Je zde vidět na každém kroku, jak si váží každého kousku zeleně. Pokud přijedeme do Helsinek po železnici, uvítá nás nádherná budova nádraží. Pochází z roku 1914 a je postavena ze žuly ve stylu art deco. Je nejkrásnějším dílem architekta Saarinena.
Při procházce městem nás přiláká katedrála, která je dominantou Senátního náměstí, postaveného ve stylu petrohradského klasicismu. Najdeme zde také budovu univerzity a vládní palác. V severovýchodní části přístavu se tyčí katedrála Zesnulé Bohorodičky postavené v roce 1868 ve staroruském stylu, který připomíná chrám Vasilije Blaženého z moskevského Rudého náměstí.
Nejpozoruhodnější stavbou Helsinek je ale skalní kostel Tempeliaukio, příklad moderní finské architektury, který byl vyhlouben ve skále stojící uprostřed běžné zástavby. Je to nenapodobitelná kombinace přírodní skály, skla a mědi. Zvenčí je vidět jen jediná její část, velká kupole. Budova má vynikající akustiku a proto se často využívá k pořádání koncertů.
Na břehu městského jezera Töölonlathistatt stojí také světoznámá hala Finlandiahalle, ve které se konají významné mezinárodní události a kongresy, ale také koncerty finských symfonických orchestrů. Helsinky byl vlastně založeny hned dvakrát. Poprvé dal městu základ v roce 1550 král Gustav Vasa, který chtěl postavit protějšek k dnešnímu Tallinu a podruhé bylo založeno o sto let později město o několik kilometrů dál, aby byl umožněn lepší přístup k moři. Postupně se obě centra spojila do dnešní podoby.
Helsinky, stejně jako většina velkých měst, mají za sebou pohnutou historii a hlavním městem Finska jsou od roku 1812. Krátce nato vyhořely téměř všechny jejich dřevěné stavby a započala nová, plánovitá výstavba. Architektem města se stal J.C.L. Engel, který mu vtiskl ucelenou neklasicistní podobu. Přesto se dá říci, že co budova, to slavný architektonický skvost. Příležitost zde dostali snad všichni slavní architekti a mnozí z nich zde mají nejen své dílo, ale i památníky.
Nádherný pohled na město je i od moře, kdy nám jeho panoráma nabízí netušené zážitky. Při návštěvě přístavu zcela určitě nemineme přístavní trh, jehož folklórem je nabídka zboří přímo z loděk. Turisté zde najdou nabídky ubytování v různých cenových relacích a hlavně typickou severskou atmosféru, kvůli které jsme sem vlastně jeli.
