Když za svou roli ve filmu Černá labuť získala nominaci na Oscara, jen tím splnila všeobecné očekávání.V roli baleríny, zmítané touhou po dokonalosti, je tak fascinující, že z ní nespustíte oči.
Natalie Portman si už od chvíle, kdy v jedenácti letech poprvé stanula před kamerou ve filmu Léon, nese pověst dokonalé vzorné holčičky. Ctnostná královna Amidala ze Star Wars. Talentovaná kráska s titulem z Harvardu. Veganka do morku kostí.

Ve filmu Černá labuť, poodhalujícím krutý svět baletních sólistek, ovšem dala svůj talent do služeb dramatu plného temných vášní. Její hrdinka, slibná balerína Nina, se jí na začátku tak trochu podobá. Je to hodná holčička, schopná pro svou roli dřít do úpadu. Žije v infantilním světě dirigovaném její obsesní matkou. Nikdy nebyla na rande, nemluvě o tom, že by věděla něco o sexu. Ale aby mohla ztvárnit titulní dvojroli v Labutím jezeře – křehkou Bílou i vášnivou Černou labuť – musí v sobě objevit svou divočejší stránku a dát průchod vášním, o nichž do té doby neměla tušení. Emoce, které v sobě rozpoutá, ji však stravují a ničí.


Natalie Portman nebyla ve světě baletu úplným nováčkem. Jako dítě chodila do baletní školy na Long Islandu. O ambicích, pro které jsou ochotny baletky trpět a krvácet, ví své. „Každý den po škole, dvě hodiny denně, v sobotu pět hodin. Když jsem začala s herectvím, věděla jsem, že budu muset polevit a chodit jenom dvakrát týdně a že tím pádem nebudu nejlepší ve třídě. Tak jsem toho radši nechala,“ konstatuje. „Baletní trénink na Černou labuť začal rok před natáčením. Začínali jsme dvěma hodinami denně. Po šesti měsících jsme to zvedli na šest hodin, a poslední dva měsíce jsem trénovala osm hodin denně a navíc jsem denně plavala kilometr a půl. Disciplína byla pro mou roli dobrá. Bolelo to, při baletu pořád snášíte bolest.“ Stejně jako většina tanečnic přežívala o kávě a ibuprofenu a spala pět hodin denně.


Hodná holčička a lesbický sex
Režisér Darren Aronofsky s Natalií o Černé labuti poprvé hovořil už před deseti lety, v době, kdy začínala studovat na vysoké škole. Tehdy ještě neměl napsaný scénář. „Vysvětlil mi, že to je o umělkyni, která má svou dvojnici a bojuje se svým vlastním egem. A že v tom budu mít sex sama se sebou.“ To se Natalii skutečně splnilo. V imaginární scéně lesbického sexu se její vlastní „já“ převtělí do podoby její kolegyně a konkurentky v podání Mily Kunis. „V tom filmu je spousta sexuálních scén! A lidi to šokuje jenom proto, že v nich hraju já. Teď vidím, že se mi vyplatilo být tak dlouho hodná holčička... Je potom tak snadné diváky překvapit,“ konstatuje Natalie Portman.

Překvapovat se ovšem snaží už delší dobu. V roce 2004 v dramatu Na dotek si pod režijním vedením Mikea Nicholse zahrála striptérku, která svádí Judea Lawa i Clivea Owena. A ve filmu No Strings Attached hraje doktorku, která po svém protějšku v podání Ashtona Kutchera chce jenom sex, ale ne lásku.

Více na http://www.houser.cz/

Může se někdo stát doživotním otrokem jedné role?Mark Hamill by rozhodně řekl, že ano a charismatická francouzská herečka Audrey Tautou se velmi dlouho pohybovala na nebezpečné hraně, jejíž překročení hrozila naprostou devastací její budoucí kariéry. Onou proklínanou a do nebes vynášenou rolí byla Amélie.

Jako u mnoha současných hvězd zpočátku nic nenaznačovalo tomu, že by se z Audrey někdy v budoucnosti měla stát herečka. Narodila se 9. srpna 1976 do nijak výjimečné rodiny, která rozhodně neměla příliš uměleckých ambicí. Otec je dentista, matka učitelka a zpočátku ani jeden z nich nechtěl slyšet na přání malé dívky, která snila o filmové kariéře.


 Zvolila si tedy jako obor biologii, ale s příchodem tří dalších sourozenců na ni už nebyla soustředěna taková pozornost a rodiče jí poskytli větší svobodu. Audrey začala brát herecké lekce na prestižní francouzské herecké škole Ecole Florent a své studijní zaměření přesměrovala na studium klasické literatury, kde také našla své vyvolené autory – Huga, Wildea a Baudelaira.

Poprvé se objevila v televizi v osmnácti letech v zapomenutelném snímku Coeur de cible. V následujících dvou letech se objevila v televizi ještě čtyřikrát a poprvé se i mihla ve snímku, který zamířil do kin. Pokud jste sledovali detektivní seriál Julie Lescaut, možná jste si budoucí hvězdy ve vedlejší roli všimli. Prvním úspěchem byla výhra v soutěži Mladí debutanti, kde uspěla ve velké konkurenci a konečně na sebe upozornila.


Nicméně kdokoliv se s Tautou setkal potvrzuje, že je to žena svérázná a pro někoho možná až příliš odvážná. Zdravé sebevědomí ukazovala již během prvních filmových krůčků. Když nestihla konkurz na snímek Venuše, salon krásy, doslova si vyplakala svou šanci... a roli nakonec dostala, i když režisérka Tonie Marshallová dodnes tvrdí, že kdyby nebylo „těch roztomilých odstávajících uší, bez milosti bych ji poslala pryč“. Ale díky uším Tautou šanci dostala, přesvědčila a za roli ve Venuši si odnesla zlatého Césara.

Více na www.houser.cz

Začínala v australských soap operách a dotáhla to do Hollywoodu a na americkou nezávislou scénu.Na plátně její postavy často intenzivně trpí různými osobními problémy, mimo něj si Radha Mitchellová nenápadně užívá vlastní životní styl.
Jak naznačuje už její plné jméno, Radha Rani Amber Indigo Anunda Mitchell, rodiče letos šestatřicetileté Australanky nejsou úplně konvenční. Stejně tak nebylo konvenční její dětství prožité v rodném Melbourne v 70. letech podle ideálů hippies. „Nebylo to špatné. Zažila jsem spoustu věcí, které ostatní děti neznaly,“ nestěžuje si jedináček. Její otec byl filmař, matka, bývalá modelka, dnes majitelka obchodu s oblečením, se zajímala o alternativní umění „ještě dřív, než to bylo v módě“. V 70. letech si paní Mitchellová zamilovala Indii, což se projevilo nejen na dceřiných jménech s hinduistickými významy (Radha znamená oddanost, Rani královna, Anunda radost). I Radha má dneska k této zemi blízko, stejně jako k jogínské filozofii.


Během dospívání, kdy už její rodiče byli rozvedení, se z ní podle vlastních slov stala „rádobyumělecká holka, která se sice pohybovala na scéně, ale jenom na okraji“. K vlastní umělecké dráze pojala pragmatický postoj.

Když přemýšlela, co by chtěla dělat, vybrala si herectví, ovšem ne proto, že by slyšela volání filmových múz. „Chtěla jsem cestovat po světě, ale k tomu jsem potřebovala peníze,“ prozradila. Teoretickým hereckým vzděláním se nezdržovala a ještě během střední školy začala sbírat praktické zkušenosti, kde jinde než v australské televizi. Nejdřív v seriálu Sugar and Spice, pak následovala nejznámější australská soap opera Sousedé. V ní se nejdřív krátce objevila v roce 1994 jako instruktorka parašutismu, za dva roky se vrátila na devět epizod v úplně jiné roli studentky.


Z kolotoče televizní práce, jen občas osvěžené divadlem, Radhu vysvobodil už její první film, milá romantická komedie o jednom hektickém dni ze života vysokoškoláků Láska a jiné katastrofy. Její úspěch v roce 1996 umožnil mladé blondýnce konečně cestovat po světě, jak chtěla, a taky tam zůstat, konkrétně v Los Angeles, kde od té doby bydlí. „Uvědomila jsem si, že se mi otvírá určitá příležitost a nechtěla jsem ji promrhat. Protože v Austrálii vlastně není pořádně co dělat, není tam moc možností,“ vidí tehdejší životní zlom.

Více na www.houser.cz

Marocký rodák Juan Moreno y Herrera-Jiménez dobyl nejdříve Paříž, pak evropská plátna a záhy se stal hvězdou hollywoodských rozměrů. S vizáží zločince se stal miláčkem davů, oblíbeným komikem a archetypem oduševnělého drsňáka.

Syn andaluských rodičů, kteří utekli do Casablanky před režimem diktátora Franca, se přestěhoval do Francie až ve svých sedmnácti letech. Psal se rok 1965 a mladý Juan, v té době možná už Jean, hned věděl, čím chce být. Hned po střední se vrhl na hereckou dráhu a vystudoval drama na státní škole Reného Simona.

Už v roce 1974 stál na divadelních prknech ve hře Ecce Homo. Ve světlech ramp strávil ještě půl roku, než dostal první malou filmovou šanci ve snímku L'Hypothese du tableau vole. Následovala řada filmových roliček, než přišel režisér, který udělal z charismatického Rena hvězdu první velikosti.

První spolupráce Jeana Rena, jež se v té době objevoval v titulcích také pod jménem Jean Moreno, s režisérem Lucem Bessonem proběhla v roce 1981 v krátkometrážním debutu L’Avant dernier. Oba umělci si zřejmě padli do oka, neboť Reno se stal Bessonovým dvorním hercem, ač většinou v roli gangstera nebo padoucha. Následovaly společné snímky jako Poslední bitva, Podzemka, oceněná Magická hlubina a Brutální Nikita.


Příběh o dívce, která je nucena pracovat jako tajná agentka, otevřel oběma francouzským tvůrcům cestu na americká plátna. Syžet Brutální Nikity se stal novým kánonem akčního filmu s ženskou hrdinkou v hlavní roli a dočkal několika filmových i televizních přepracování.

Otevřené dveře k širokému publiku oba dva, Besson i Reno, náležitě využili se svým následujícím snímkem. Drama Léon, v němž zaučuje stárnoucí zabiják Reno mladičkou zklamanou dívku v podání Natalie Portmanové v umění zabíjet, na americké půdě zdomácněl. A sním i Jean Reno. Zvláštní směs padoušství vetknutého do Renových rysů, patetického až otcovského citu a romantického příběhu, z něj udělala hvězdu. Záhy se stal nejoblíbenějším hercem současnosti pro široké masy diváků obou pohlaví. Tato role byla také první, kterou Reno ztvárnil v anglickém jazyce.

Místo jednoduchých diváckých hitů si vybírá temná dramata o korupci duše a ošidnosti naděje. Roli Spidermana ale přijal, protože si tím splnil dětský sen. Andrew Garfield je slušný kluk ze spořádané rodiny, který ve filmech hledá smysl. A na jeho kariéře je to vidět.
Když ho v červnu režisér Mark Webb odhalil jako nového Spidermana, prohlásil: „Ačkoliv jeho jméno může být pro mnoho lidí nové, ti, kteří znají jeho práci, vědí, jaký má mimořádný talent.“ Do premiéry dalšího dobrodružství pavoučího superhrdiny bude těch, co to vědí, víc. Díky dramata o vzniku Facebooku The Social Network, úspěšnému u kritiky i diváků, i adaptaci ceněného románu Kazua Ishiguriho Neopouštěj mě.
K herectví se mladý Britoameričan obrátil v pubertě. „Do té doby jsem si úplně neuvědomil, jak velkou součástí mého já jsou všechny ty americké filmy, na nichž jsem vyrostl,“ říká Garfield. Když zjistil, co chce v životě dělat, přihlásil se na londýnskou Central School of Speech and Drama a od té doby šlo všechno relativně snadno. První práci dostal ještě před promocí v roce 2004.


Kariéru v britském stylu odstartoval nejdřív na divadle, v Manchesteru (kde hrál i Romea) a v Londýně. Za rok 2006 si už vysloužil prestižní cenu Evening Standard pro nejlepšího nováčka, podobnou mu udělili i londýnští divadelní kritici. Jeviště brzy doplnil o televizi, v Británii stále dělal producenta řady zajímavých, ambiciózních dramat. Poprvé se na obrazovce objevil ve vedlejší roli v tragikomickém seriálu o dospívající lesbičce Sugar Rush z produkce Channel 4. Tomuto programu zůstal věrný. V jeho produkci vzniklo i civilní drama Chlapec A, kde Andrew dostal první hlavní roli. Hned díky ní se v 25 letech stal držitelem ceny BAFTA. Porota popsala jeho výkon v roli rehabilitovaného dětského vraha, který se pokouší vrátit do běžného života a přesvědčit sám sebe i okolí, že se napravil, jako „emocionálně zničující“ a s „neočekávaným šarmem“.
Garfield dodneška považuje adaptaci románu Jonathana Trigella jako přelom a ne kvůli oné prestižní ceně. „Práce s Peterem Mullanem pro mě znamenala velkou školu, jak hrát před kamerou, jak na ni zachytit něco pravdivého. Pomohlo mi to pochopit, kam chci jít a jak chci pracovat. Pak jsem chtěl, aby už všechno bylo tak osobní, jako Chlapec A,“ popisoval herec, který nikdy nezapomene chválit své kolegy a opakovat, jaké štěstí měl, že s nimi mohl pracovat.


Film, který vyprávěl o chlapci zoufale toužícím po anonymitě, pro svou hvězdu zařídil opak, i díky tomu, že se mu dostalo uvedení i na festivalech (včetně karlovarského) a v některých kinodistribucích včetně americké. Kdo srdcervoucí příběh sladkého, váhajícího kluka bojujícího s pozůstatky svých násilných sklonů, s potřebou svěřit se i s novým životem, viděl, těžko si mohl Garfielda nezapamatovat.

Více na www.houser.cz

Znáte hereckou hvězdu současnosti Jessicu Chastain? Nejspíš ne. 

Přesto je jednou z nejobsazovanějších a zároveň nejneznámějších hvězd Hollywoodu současnosti.

Důvodem není to, že by v úspěšných filmech hrála jen křoví. Neznáme jí díky rozmarům v natáčení a v distribuci filmů. To všechno vede k tomu, že všechny své filmy, které američanka za poslední čtyři roky natočila vletí do našich kin až letos. Celkově se jedná o 11 filmů. Potom už jí snad všichni budeme znát. Možná až moc dobře.

Do britských kin nyní míří film Dluh, ve kterém si Jessica zahraje tajnou agentku Mossadu. "Abych pravdu řekla, trochu se bojím, že mě všude bude plno. Momentálně se ale pro mě nic nemění. Za celý můj život se mi stalo snad jen dvakrát, že by mě na ulici někdo poznal," řekla herečka v Londýně před premiérou Dluhu.

Ti všímavější z nás si mohli třicetileté herečky všimnout v nízkorozpočtovém filmu Jolene, kde si zahrála hlavní roli. Ti méně všímaví zase ve snímku Terrence Malicka Strom života. Za něj Jessica dostala Zlatou palmu na festivalu v Cannes. V něm si zahrála po boku hvězd jako třeba Brad Pitt a Sean Penn. Herectví bok po boku hollywoodských celebrit pro ní přitom v té době už dávno nebyla novinka. Zahrála si například Salome v polodokumentárním filmu Wilde Salomé, který natočil Al Pacino.

"Bylo to hned po škole a Al Pacino mi zavolal, že mě chce zkusit pro Salome. Myslela jsem nejdřív, že ten telefonát je vtip," vzpomínala na první velkou roli absolventka newyorské herecké školy Juilliard School. "Nakonec se ukázalo, že mě Alovi doporučila (švýcarská filmová herečka) Marthe Kellerová, která mě viděla v jednom malém divadelním představení v New Yorku."

Osmačtyřicetiletý herec narozený v Kalifornii s krví židovsko-litevsko-ruských předků. Svou image prudkého chlapíka ještě podpořil skandálním způsobem života, jenž vedl v období manželství s Madonnou. Postupně se však stal ikonou amerického filmu, byl čtyřikrát nominován na Oscara a v roce 2003 ho nakonec získal za film Tajemná řeka. Během své dosavadní kariéry si zahrál ve více než 30 filmech.

Sean Penn se narodil 17. srpna 1960 v Kalifornii herci a režisérovi Leovi Pennovi a herečce Eileen Ryanové. Jeho bratr Michael Penn je muzikant, druhý bratr Chris Penn, známý jako „Nice Guy Eddie“ z filmu Reservoir Dogs zemřel na srdeční chorobu v roce 2006. Rodina žila v různých částech Kalifornie, nakonec se usadila v Santa Monice, kde Sean navštěvoval střední školu a kde také začal surfovat. V sousedství jejich domu bydlela rodina Martina Sheena a tak mladý Penn a jeho přátelé včetně Charlieho Sheena a Emilia Esteveze začali společně točit krátké filmy pro Super 8. I když se Sean původně chtěl stát advokátem, jeho vtah k herectví, ovlivněný rodinnými kořeny, byl tak silný, že po maturitě strávil 2 roky u divadelního souboru „Los Angeles Group Repertory Theatre“ jako asistent režiséra Pata Hingla a herecké řemeslo studoval také u legendární Peggy Feuryové.
Na filmovém plátně se Sean Penn objevil v roce 1981 ve filmu Herolda Beckera Večerka jako tvrdohlavý a nezkrotný armádní kadet, bránící svoji akademii před uzavřením. O rok později si pak vystřihnul roli rychle-mluvícího surfaře a stonera ve Zlaté časy na Ridgemont High. Fanoušci i kritika byli nadšeni jeho netypickým talentem a Penn se poté objevil po boku Timontyho Huttona v thilleru Dravec a feťák.

Následoval nepříliš úspěšný film Šanghajské překvapení - pro Penna ale podstatný, neboť se zde potkal se svou pozdější ženou Madonnou. Herecky se odrazil zpět směrem k vrcholu v roli tvrdohlavého mladého policisty ve filmu Barvy a poté ztvárněním amerického vojáka ve Vietnamu v Obětech války. V tomto důležitém období se Penn i nadále projevoval jako všestranný a zralý herec. Proslul rolemi tvrdohlavých mladíků, nerespektujících společenské konvence. V soukromém životě měl image hollywoodského nehodného hocha - bouřliváka se sklonem k alkoholu, drogám a promiskuitě. Zlom v jeho kariéře nastal v 90. letech, kdy na plátně fascinoval rolí odsouzence ve filmu Mrtvý muž přichází, za kterou byl nominován na Oscara.

Od té doby jeho hvězda závratně stoupá a Penn začíná na plátně citlivě vytvářet charaktery odlišného typu – např. mentálně retardovaného otce ve filmu Jmenuji se Sam, či nemocného profesora ve filmu 21 gramů. V roce 2003 pak získal Oscara za Tajemnou řeku. V lednu roku 2008 začal Penn natáčet svůj zatím poslední film Milk, kde hraje skutečnou postavu - ikonu gayů - Harveyho Milka.

Více na www.houser.cz   

Vystudovaný právník má postavu i charisma na to, aby se na plátně uměl bít nebo milovat. Statný Skot zůstává ale zatím hercem jednoho úspěšného filmu a dvou poloh.
Díky své dobrosrdečnosti, skotskému šarmu, skotskému přízvuku a smyslu pro humor je Gerard Butler ideální host do nočních talk show. Tam se představuje úplně jinak než na plátně; jako sympaťák, který by si možná zasloužil nějakou lepší filmovou kariéru. Jenže to by musel dostávat a vybírat si role v zajímavějších filmech než jsou průměrné žánrovky a asi by musel i o něco lépe hrát.


Typ filmu, v němž Butler uvízl nejtěsněji, jsou akce různého druhu. Mezi ty, které natočil, patří aktuální sci-fi Gamer, dřívější fantasy Beowulf i nadcházející thriller Ctihodný občan. A hlavně jeho nejslavnější film, řežba 300: Bitva u Thermopyl. Ve vizuálně našlapané adaptaci komiksu Franka Millera od Zacka Snydera, přebujelé akcí a násilím, dostal hlavní roli krále Leonidase, který bez slitování vede na smrt svých 300 Spartánů proti přesile úchylných Peršanů. Butlerovi stačilo být dobře fyzicky připraven – mít svaly, aby měl co ukazovat, když celý film stráví polonahý, a mít dost velké plíce na to, aby své dialogy uřval. Film uspěl a jméno Gerard Butler si diváci konečně zapamatovali.


Čtyřistamilionový úspěch s 300 přišel v roce 2007, kdy bylo třetímu potomkovi z dělnické rodiny 37 let. Narodil se v listopadu 1969, v Glasgow, jehož silný přízvuk nikdy neztratil, i když už za šest měsíců se rodina přestěhovala do kanadského Montrealu. Po dvou letech a rozpadu manželství rodičů se zase vrátil zpátky s matkou a se sourozenci do rodného Skotska a vyrůstal ve městě Paisley.

www.houser.cz

Shakespearovec s titulem z Yale je oceňovanější herec na divadle než na plátně.Má za sebou bohémské dětství a bohatou rodinnou historii, s níž se vyrovnal tak, že na její motivy natočil film.

Erudice a bohémství se spojuje v Schreiberově vlastní historii, v jeho osobě i v jeho kariéře. Ve filmu začínal v druhé půlce 90. let v nezávislých snímcích zkoumajících současné mezilidské vztahy, jako např. hořké komedii Haló, tady Denisa o partičce přátel, kteří vše řeší jen přes telefon. Pak začal hrát i v mainstremových produkcích, jejichž ambice nesahaly o moc dál než pobavit a vydělat, a trochu se proslavil jako muž neprávem obviněný z vraždy v hororové trilogii Vřískot.


Ve filmrch se ukazuje jako tajný agent v akci Salt, jinak ale poslední dobou jeho filmografii obohatily o něco zajímavější tituly. Třeba remake politického dramatu Manchurianský kandidát, drama Anga Leeho Zažít Woodstock nebo válečná akce Odpor, kde si zahrál toho z židovských bratrů Bielských, jemuž nestačí skrývání v lese a odchází bojovat proto Němcům k ruským partyzánům. Odcizeného bratra s kladným vztahem k násilí loni hrál i v prequelu X-Menů Wolverine. Jako bývalá středoškolská hvězda v americkém fotbale a wrestlingu má pořád na podobné role fyzičku.


Ještě výživnější party dostává pravidelně na Broadwayi i mimo ni. Ve světě divadla, který ho vzrušuje svou neopakovatelností a přítomností, je považovaný za skvělého shakespearovce. Ve filmu vytvořil zatím jen postavu Laerta v moderní verzi Hamleta s Ethanem Hawkem, na jevišti už byl Hamletem, Macbethem i Jindřichem. Za výkon líbivého hajzla ve hře od Davida Mameta Glengarry Glen Ross získal v roce 2005 prestižní Tony.

Více na www.houser.cz

Filmová hvězda, kterou zná celý svět díky jejím filmovým rolím a také několika a skandálům kolem rozvodu s další hvězdnou osobností Tomem Cruisem. Nápadná je i svou výškou 180 cm, kterou trumfne i světové topmodelky, takže není vůbec divné, že se po jejím boku objevují spíše muži menších postav. I ti, kteří mají průměrnou výšku vedle ní totiž vypadají menší, než ve skutečnosti jsou.

Její filmová kariéra však nezačala herectvím, ale baletem. Narodila na Havaji, ale s rodiči, kteří pocházejí z Austrálie procestovala kus světa. Rodina žila v Americe, ale nakonec zakotvila v Sydney.

Otec psycholog a matka lékařka měli sami umělecké sklony a dceru podporovali ve stejných zálibách. Nicole chodila do dramatického kroužku a do baletu, kde vynikala natolik, že si jí všimla i televize a začala ji využívat pro malé, epizodní role. Měla tak možnost se seznámit s prostředím a setkat se profesionály, kteří ji nejen hodně naučili, ale také nasměrovali k její pozdější filmové kariéře.  To ji také nakonec přivedlo do Ameriky, která má největší „továrnu na sny“.

Zde na sebe poprvé upozornila filmem „Úplné bezvětří“, kde hrála se Samem Neilem a od té doby její kariéra strmě stoupala vzhůru. Hodně filmů natočila s Tomem Cruisem, který se stal jejím manželem a společně adoptovali dvě děti. V té době se její kariéra zastavila, protože se začala starat o děti a většinou jen doprovázela svého manžela, který měl mnohem více nabídek.

Spojení dvou hvězd je jistě soustem pro bulvár a když se pár rozváděl, vyrojilo se kolem rozvodu spousta spekulací. Přesto Nicole o svém bývalém manželovi nikdy nemluvila špatně.
Po rozvodu se zase začala objevovat na filmovém plátně. K jejím posledním filmovým rolím, o kterých se hodně mluví je film „Austrálie“, který byl nejdražším australským snímkem, její talent naplno zazářil ve filmu „Moulin Rouge“. Natáčení tohoto filmu bylo velmi náročné a vyneslo jí i několik úrazů, které si vyžádaly přímo akční scény.

Film „Moulin Rouge“ se stal zatím její životní rolí, ale vzhledem k jejímu věku jistě nebude poslední. Její devizou je nejen talent herecký, ale i taneční a pěvecký a z řady filmových hvězd výrazně vyčnívá nejen kvůli své postavě.

Její talent, který je nesporný  už byl oceněn i nominací na Zlatý glóbus. Bylo to před  deseti lety za film Billy Bathgate. V roce 2003 získala i Oscara, berlínského Stříbrného medvěda a další ocenění.. Proto jí dávají najevo svůj zájem špičkoví světoví režiséři a nabídky na krásné role se jen hrnou. Bulvár o ní píše jako o „nejpřeplácenější filmové hvězdě současnosti“. V letošním roce bude uveden  muzikál „Nine“ spolu s dalšími velkými hvězdami.

Nicole Kidmanová však zatím na vavřínech neusíná. Nezanedbává nic, ani své dramatické vzdělání, které se snaží uplatnit i na divadle. Její role v  „Modrém pokoji“ v divadel na Brodwayi jí vynesla velký úspěch u diváků.

Rozchod s Tomem Cruisem se už zahojil  a Nicole je nyní znovu vdaná za novozélanského zpěváka Keitha Urbana. Vedle něho filmová hvězda začala uvažovat o tom, že by mohla mít vedle adoptovaných i své vlastní děti, což se jí s bývalým manželem nepodařilo. Nyní má vlastní dceru, o kterou se stará na farmě v Tennessee. Její filmovou kariéru  to sice zbrzdilo, ale jí to, jak se zdá, nevadí. Začala se věnovat více obchodu, reklamě a hodlá založit vlastní módní řadu.