Kupodivu se jedná o vynález, který je starý jako lidstvo. První zmínky o bruslích se objevují již kolem roku 3 000 př. n. l..Předpokládá se, že pravěký člověk si je vyrobil kvůli snadnějšímu pohybu po ledových plochách.

 Nalézají se při archeologických vykopávkách téměř po celé Evropě. Byly vyrobeny z kostí zvířat a přivazovaly se k noze koženými řemínky.

Nejstarší kovové brusle pocházející z přelomu letopočtu najdeme v muzeu v Budapešti. Asi ve 14. století se hojně rozšířily zejména v severských zemích  a už se blížily podobě, kterou si zachovaly prakticky dodnes. Do dřevěné podložky pod chodidlo byl pevně vsazen kovový nůž, k botám se připevňovaly řemínky.

Celokovové brusle pocházejí z roku 1848. Vynalezl je Američan Bushell a k botě se připevňovaly speciální kličkou. Ještě v padesátých letech minulého století se u nás na těchto „šlajfkách“jezdilo.


Americký bruslař  Jackson Haines si nechal vyrobit v roce 1865 brusle, které byly připevněny rovnou k botě a přidal jim špičky. Tato technika znamenala revoluci v krasobruslení. Později Švéd Ulrich Salchow vylepšil odrazy ke skokům vytvořením zoubků. Po něm je také pojmenován nový krasobruslařský skok s rotací o 180 stupňů.

Rozvoj bruslařského sportu však vyžadoval trénink a ne všude k němu byly celoročně vhodné podmínky. Tak začaly vznikat umělé ledové plochy. Ta první byla otevřena v roce 1876 v Chelsea v Londýně.

Za většinu vylepšení tvarů a účelnosti bruslí můžeme poděkovat lidské touze po kráse. Krasobruslení je sportem, které se zabývá ladným pohybem na ledě, baletem a uměleckými figurami s množstvím obtížných, ale efektních prvků. Bylo vždy v centru zájmu o bruslařský sport, ale nejvyššího vrcholu dosáhlo v šedesátých letech minulého století. Jména jako Ondrej Nepela, Karol Divín, Hana Mašková, sourozenci Romanovi, Gabriela Seifertová, Kiliusová-Bäumler nebo Bělousovová-Protopopov se skloňovala ve všech pádech. Po světových velkoměstech jezdily velkolepé lední revue, které předváděly krasobruslařské zázraky zarámované do efektních představení. Tento trend se sice udržel do dneška, ale už zdaleka nepřitahuje takový zájem a takový počet diváků, jako když v revue jezdily ty nejsledovanější hvězdy, které opustily amatérský sport.


Brusle však patří i k dalším zimním sportům, které se těší všeobecné oblibě. Je to především lední hokej, který nepřestává být středem zájmu a v poslední době se začal český divák houfně zajímat o výsledky Martiny Sáblíkové v rychlobruslení.

Bruslení ovšem není jen vrcholový sport. Vždyť bruslit chodili lidé všech věkových skupin odjakživa, ať to bylo na přírodních nebo umělých kluzištích. Kluci hrají hokej a holčičky si zkoušejí krasobruslařské prvky, pro mládež je to vítaná příležitost k seznámení a pro starší generaci příjemný pohyb na čerstvém vzduchu. Efekt vlající šály za elegantně plující slečnou  nebo ten, který vznikne při zabrzdění v prudkém pohybu, kdy od bruslí vytryskne gejzír obroušeného ledu stále přitahuje pozornost.

A ten, komu je zima krátká a v létě nemá přístup na tréninkové plochy hokejistů si může pořídit brusle kolečkové. Dostane s nimi dokonce dál, než jen na zimní stadion nebo plochu zamrzlého rybníka za vsí.

Nádherný pohled na vodopády, které stékají po sklaních stěnách a padají s výšky dolů v nás budí  příjemné a romantické pocity.Jsou ale mezi námi lidé, kteří se na ně dívají jako na zdroj adrenalinu a náročný způsob sportovního vyžití. V létě je tu asi neuvidíme. Počkají si totiž, až voda v silných mrazech zamrzne. Pak teprve přijde jejich čas, který ovšem netrvá dlouho. Proto se ho snaží maximálně využít.

Jsou to lidé, kteří milují výšky a v letních měsících slézají strmé skalní stěny. V zimě jim  tyto zážitky nahradí ledopády.

Pokud totiž voda dostatečně zmrzne, vytvoří z vodopádu nejen nádherný přírodní útvar, který působí velmi majestátně, neobvykle a romanticky, ale vznikne také pevná ledová stěna s četnými nerovnostmi, za kterou vyznavači adrenalinu jinak musí putovat daleko na sever nebo do vysokých hor, kde vládne věčný sníh a led. V těchto oblastech je zlézání ledovců běžné, ale u nás?

Ano, i u nás se tyto krásné přírodní útvary vyskytují a není jich málo, Ne každý vodopád je ovšem pro tento sport vhodný a také ne všude je lezení po ledopádu dovoleno. Přesto vyznavačů tohoto neobvyklého sportu každoročně přibývá.


K lezení po ledopádu je zapotřebí vybavit se horolezeckým vybavením určeným právě pro tyto účely. Běžné vybavní pro horolezce nestačí, protože musíme počítat s tím, že  drsný povrch skály se  od hladkého a studeného  ledu dosti liší. Stejně tak se liší i způsob výstupu, neboť po křehkém ledovém povrchu se horolezci musí pohybovat  jinak. Neustále musíme počítat s tím, že se při neopatrném nebo špatném postupu může led odlomit, pod zamrzlým povrchem může být proudící voda, která v ledu vytváří bubliny, při dotyku nám mrznou ruce, což může ovlivnit bezpečné uchopení.

Proto do vybavení patří také dobré zimní oblečení, které ale nebrání bezpečnému pohybu a také bezpečností prvky, které nás při případném pádu ochrání.

Naše hornatá republika s hustou sítí vodních toků nám nabízí spoustu lokalit, kde se tento sport dá provozovat. Najdeme je v Krkonoších, Jizerských i Lužických horách, Jeseníkách, v Českém Středohoří, ale i třeba i na skalních stěnách v okolí Prahy, zejména v údolí Vltavy v tradiční pražské rekreační oblasti kolem Štěchovic nebo na Salpech. Míst, kde v zimě zamrzá voda stékající po skalní stěně zde najdeme hned několik a dokonce s různými stupni obtížnosti. Na své si přijdou začátečníci i zkušení ledolezci.

Pokud je ovšem v oblasti vydán zákaz zlézat ledopád, měli bychom ho respektovat. Ochránci přírody a správci horských oblastí dobře vědí, proč byl zákaz vydán a jakým způsobem bychom mohli poškodit přírodu jen proto, abychom si užili zábavy a dokázali, jací jsme sportovci. A my přece přírodě škodit nechceme. Nebo ano?

Každý z nás někdy touží po cestě za dobrodružstvím a nevšedních zážitcích, kdy jsme nuceni překonat sami sebe. O zdolávání extrémních hranic by mohl vyprávět známý irský televizní dobrodruh, herec a autor cestopisů Charley Boorman, který se vydal spolu s producentem a hercem Ewanem McGregorem a režisérem Russem Malkinem na ničím nespoutanou adrenalinovou jízdu po Kanadě.

Naše tři celebrity se rozhodly procestovat napříč druhou největší zemi světa na motorkách. Ujely na 16 000 km a navštívily všech deset kanadských provincií, dvoje hranice, tři oceány, čtyři extrémní hraniční území, a to vždy ve velkém stylu. Vyzkoušely si adrenalinové sporty, jako je sjíždění divoké řeky na kanoi, rodeo, vysokohorskou turistiku, let vrtulníkem či potápění k vraku lodi v ledovém Hurónském jezeře.

Charley, Ewan a Russ mluví o Kanadě jako o zemi, která je na severu ovlivněna kulturou původních eskymáckých obyvatel a na jihu se přibližuje americkému stylu života. Je vhodná pro mladé cestovatele, kteří touží po adrenalinu, dobrodružství, chtějí zažít něco nevídaného, poznat krásy panenské přírody a třeba si i odskočit na nákup do největšího nákupního centra na území celé Severní Ameriky – West Edmonton Mall v Edmontu.

Pokud jste fanoušky zimních sportů, tak si můžete své kanadské dobrodružství naplánovat v době konání zimních olympijských her, anebo se sami vydat do tamních hor a sjíždět je na lyžích či snowboardu. Někteří z vás je možná raději zdolají při vysokohorské turistice stejně jako Charley Boorman, který popisuje svůj zážitek v kanadských horách slovy: „Výstup na horu Mount Fabre v Albertě byl pro mne nepopsatelně krásným zážitkem a jednoznačně nejlepším na této cestě vůbec.“

O dobrodružné cestě Charleyho, Ewana a Russe byl natočen jedenáctidílný seriál s názvem Extrémní hranice, který vás v každém díle inspiruje, jak zažít dobrodružství. Každý díl totiž odhalí, jak krásy Kanady, tak i nebezpečné, děsivé a legrační úkoly, které naši tři dobrodruzi na své cestě skrz zemi javorového listu museli plnit. Seznámíte se s rozmanitými kulturními zvyky tamního obyvatelstva a nahlédnete i do bohaté historie této země. Seriál startuje v úterý 15. května od 20:00 na Viasat Explorer.

Když někam lezeme, můžeme spadnout dolů, když chodíme, můžeme upadnout, když sportujeme, může se nám stát cokoliv. Nejbezpečnější je ležet!Opravdu tomu věříte? Tak to je vidět, že špatně znáte dnešní mladé lidi, pro které není žádný adrenalín dost adrenalínový. Při poslechu zpráv se divíme naprosto nepochopitelným úrazům hlavně mladých lidí. Odpovědí je jediné a pro většinu z nás opět nové slovo. Planking!

Asi před pěti lety se objevil v britské televizi videoklip, na kterém muž leží na břiše uprostřed rušné ulice a odmítá se dát zvednout. A toto těžko pochopitelné počínání se stalo inspirací pro  mladé lidi, kteří spolu komunikují na Facebooku a hledají neobvyklou a vzrušující zábavu. A tou se stal právě planking.

Je to vlastně strnulá poloha vleže na těch nejneobvyklejších a nejriskantnějších místech. Divíme se, jak mohl někdo jen tak spadnout z balkonu nebo se střechy, proč mladík leze na vysoký sloup nebo most. A ještě více se divíme, proč se ukládá do polohy ležícího střelce na nějakém mezním místě, odkud může při sebemenším neopatrném pohybu snadno spadnout, proč riskuje zranění na rušné silnici, kam uléhá na nebezpečná místa a proč tím vystavuje nebezpečí i ty, kdo tudy projíždějí.

Je to prý bezva adrenalínová zábava. Je při ní ale nutné, aby vás někdo vyfotil a fotografii umísil na internet. Teprve pak můžete ukázat, jak jste odvážný, teprve pak je to zábava.

Inu, jak pro koho. Nebo myslíte, že se moc nasmějí rodiče mladíka, který jen tak pro zábavu spadne s několikametrové výšky na beton a zabije se. Opravdu vám připadá legrační ocitnout se do konce života na invalidním vozíku a zničit život nejen sobě i lidem, kteří se o takového hrdinu musí starat?


Díváme-li se na artisty, jejich kousky nám připadají jednoduché a snadno napodobitelné. Nikdo za nimi nevidí talent a dlouhé roky dřiny  a denního tréninku. Lidé, kteří provozují planking ale nejsou ani artisté a většinou ani trénovaní, protože pohybu v dnešní mladé populaci spíše ubývá.
Tato pochybná zábava ovšem už přilákala své vyznavače a co je horší, provozují ji často mladíci, ve kterých nabuzuje touhu vyniknout hlavně alkohol. A tak se objevily případy, kdy si alkoholem posilněný mladík lehl na zábradí balkonu,  odkud spadl dolů a zabil se. Špatně končí i skoky z vysokých pater pokojů do hotelových bazénů. Jsou zaznamenány případy smrtelných úrazů  na sloupech vysokého napětí. Hodně se rozmohli také takzvaní "slouposedači" - mladíci, kteří soutěží v délce setrvání na vrcholech stožárů a sloupů. Další šílenci si lehají na střechy aut, vlaků nebo vagonů podzemní dráhy nebo na spoje mezi jednotlivými vagony. Ostatně jízda mezi vagony vlaků nebo tramvaje má i u nás své oběti na životech.

Jiní se zase dají vyfotit vleže na co nejmenších plochách nebo na co nejneobvyklejších místech, v co největším množství.

Málokdo ale domyslí, kolik taková chvilka pochybné slávy může stát. A kde je příčina těchto nebezpečných "legrácek"? Především v nudě a nedostatku náplně volnočasových aktivit dětí a mládeže. Všichni přece dávno víme, že když děti nemají co dělat, tak vymýšlejí hlouposti.

Vše se dnes podřizuje moci peněz a na nic není čas. Jeden moudrý člověk však kdysi  řekl, že "výchova dětí je činnost, při které musíme umět ztrácet čas, abychom jej v budoucnu ušetřili". A ono na tom  něco bude.

Uherskobrodská společnost AZUB Bike, lídr na poli alternativní cyklistiky u nás, přináší na český trh novou značku skládacích kol Tern. Společnost AZUB Bike také nově zastupuje kanadskou značku BionX, která je celosvětově nejuznávanější v oblasti motorizace jízdních kol. Čím jsou tedy skládací kola Tern tak zajímavá? Především svým inovativním přístupem k jednotlivým důležitým detailům, jako jsou skládací mechanismy, důležité části rámu, skládání samotné atd. Cílem celého vývojového týmu bylo vytvořit skládací kolo, které bude naprosto funkční, které se bude hladce a rychle skládat, na kterém se bude skvěle jezdit, které bude jednoduše servisovatelné a které vydrží každodenní tvrdé používání. Již z první krátké jízdy je poznat, že všechny tyto cíle byly, nebo budou s určitostí splněny.


Značka Tern nabízí celkem 22 modelů rozdělených do pěti skupin podle typu rámu s názvy Link, Verge, Eclipse, Castro a Joe. Najdete mezi nimi jak typické kompaktní skládačky s velikostí kol 20“, tak i 24“ verze, které jsou považovány za budoucnost tohoto odvětví, a nesmí chybět ani model Joe s 26“ koly. Cena na českém trhu bude začínat na 9.990 korunách za model Link C7 a stropem prozatím bude model Verge X30 h v ceně přes 50.000 korun. Tern také vyrábí řadu unikátních doplňků ke svým kolům včetně příslušenství značky Biologic, která se zaměřuje na doplňky pro městskou cyklistiku a dojíždění do práce.

Tandem paragliding je zážitek pro všechny, kteří se chtějí podívat na svět trochu s nadhledem. Je to nejjednodušší, nejrychlejší a nejlevnější možnost, jak letět.

Let na dvoumístném padákovém kluzáku se zkušeným pilotem je téměř pro každého - věkové hranice prakticky nejsou. Lze létat i s dětmi, a pokud jde o nejvyšší věk, je kritériem fyzická zdatnost. Pokud zvládnete mírným během zdolat několik metrů potřebných pro start, tak máte výborné předpoklady pro tandemový paragliding. Váhový limit pro tandemového pasažéra je cca 115 kg.


Startuje se s rozběhem z mírného svahu již s roztaženým padákem, postupně se odpoutáváme od země a plynule nabíráme výšku. Nečeká Váš žádný skok jako z letadla. Paragliding v tandemu může být pohodový, pro všechny, co se chtějí kochat výhledem na krajinu z ptačí perspektivy, ale uspokojí i adrenalinové nadšence. Na přání pasažéra je možné provést akrobatické prvky, které zaručeně zvednou tepovou frekvenci a vyplaví veškerý adrenalin.


Další možností je také vystoupat do co nejvyšší výšky kroužením ve stoupavých proudech, kdy odměnou bude překrásný rozhled na Beskydy.
Cena vyhlídkového letu je 1 300 Kč, prodloužení letu lze řešit na místě v závislosti na povětrnostních podmínkách.

Více informací na www.macskola.cz

Nový sportovní trend Indoor Walking, který k nám právě přichází, je založen na základní formě lidského pohybu a to je chůze.
Indoor Walking ve volném překladu znamená „chůze v místnosti“. Jedná se tedy o skupinovou aktivitu, při které skupina několika lidí cvičí ve fitness centru na speciálních přístrojích. Skupinu vede vyškolený instruktor a to za doprovodu motivující hudby, podobně jako u spiningu. Lekce Indoor walkingu znamená chůzi, běh a jednoduché aerobikové prvky na trenažérech.

Tento druh sportu mohou provozovat snad úplně všichni a v každém věku. Indoor walking například doporučují lékaři, převážně obezitologové, jako jednu z nejlepších forem k formování těla. Pokud bude člověk tuto aktivitu pravidelně vykonávat, udrží si nebo zvýší fyzickou výkonnost a  odstraní nadbytečná kila. Vylepší si samozřejmě celkový zdravotní stav a náladu a prodlouží život jako při každém sportu, který se dělá správně.

Lekce Indoor walkingu jsou v relativně nízkém časovém rozhraní, 40-50 minut trvá 1 lekce a energetický výdaj je 2 000 až 3 500KJ!


Lekce má tři fáze:   
1. warm up = zahřatí (trvá 5-10 minut)
2. hlavní část (délka trvání 25-35 minut)
3. cool down, nebo-li strečink (délka trvání 5-10 minut)

Trenažéry jsou polohovatelné ve třech pozicích. Jednoduchým nastavením si každý přizpůsobí sklon podle sebe a během lekce si může tuto pozici změnit. Pro náročnější jedince je pak možné ještě přidat činky, které jsou součástí trenažéru. A v neposlední řadě si může měnit v průběhu lekce každý sám zátěž dle svých sil.

Jelikož si jednotlivé společnosti, které sport provozují  zaregistrovaly svoje ochranné známky, můžeme se tak setkat s různým označením /Alpining™, K2 Hiking, Walking Trainer nebo H.E.A.T. Program/. Vše má ale stejný princip Indoor walkingu.

Na konci zimní sezóny, od čtvrtka 29. března do neděle 1. dubna, vyroste ve Skiareálu Špindlerův Mlýn již pošesté snowpark obřích rozměrů. Stovky špičkových snowboardistů nejen z Evropy si už zvykli, že se zimou se tradičně loučí na festivalu Burton Špindl Spring Sessions. Fanoušci snowboardingu se tak opět mohou těšit na skvělou show.

Profesionální jezdci budou několik dní předvádět své umění na mamutích skocích, které na černé sjezdovce v areálu Svatý Petr vyrostou speciálně pro tento event, na U-rampě či na „streetových“ překážkách. Vše bude probíhat v tradiční uvolněné atmosféře, protože Burton Spindl Spring Sessions není závod, ale snowboardový happening, kdy se nejezdí o body, ale pro radost. I tak si však ti nejlepší rideři, které si sami mezi sebou zvolí, odvezou atraktivní ceny, jako jsou iPady, iPody a podobně.



Na akci samozřejmě nebudou chybět fotografové a filmové produkce jak od nás, tak ze zahraničí. Burton Spindl Spring Sessions je totiž i unikátním několikadenním foto & video shootingem, kde se filmuje a fotí nejen na svahu, ale i z helikoptéry. Každoročně zde tak vzniká unikátní materiál do médií z celého světa.

Pro širokou veřejnost a méně zkušené jezdce pak bude příležitost užít si snowboarding na speciálně upravených menších překážkách ve snowparku na Hromovce, kde se také budou moci zúčastnit sobotního veřejného závodu o neméně zajímavé ceny. Kromě sportovního programu se účastníci a fanoušci mohou těšit na mnoho dalších aktivit a soutěží. Ústřední téma akce nás letos přenese do Mexika, akce i trať proto bude odekorována jako savana plná sombrer, kaktusů a čili papriček.



Stejně jako v minulých letech je na každý den připraven i bohatý kulturní program. Můžete se těšit na Red Bull I – Battle. Hudbu kromě DJs také obstarají Navigators, Prague Conspiracy, PSH, Vladimir 518 a Tereza Černochová, hlavní hvězdou akce bude funková kapela Monkey Business.

A jak je na Burton Spindl Spring Sessions zvykem, vstup na všechny čtyři dny festivalu pro veřejnost zdarma - a to jak přes den, tak i na večerní koncerty.


Pro více informací navštivte naše webové stránky www.spindl-spring-sessions.cz, nebo se staňte naším fanouškem na facebooku www.facebook.com/SpindlSpringSessions .

Návštěvníci akce mohou využít výhodné balíčky zahrnující ubytování a permanentky, bližší informace jsou ZDE

Snowboarding se mezi zimními sporty objevil před několika lety, hlavní boom prožíval na přelomu milénia. Velmi rychle se zabydlel a doslova zdomácněl.Jeho vyznavačům už také zdaleka nestačí nudná jízda na snowboardu po sjezdovce, ale hledají  stále jeho novější, obtížnější a riskantnější varianty.

Snowboard byl konec konců hlavním impulsem pro spící lyžařský průmysl, aby se probral a začal se opět věnovat vývoji. Pravdou je že od chvíle kdy se pár „bláznů“ spouštělo na jedné široké lyži z kopce netrvalo dlouho a tento sport oslovil širokou veřejnost. Navíc se snowboarding, stal pro většinu snowboarďáků především životním stylem. Hlavním prvkem tohoto životního stylu je nespoutanost a pohoda, možnost odlišit se od ostatních. Tomu odpovídá nejen jízda mimo sjezdovku, ale také extravagantní oblečení a hlavně dobré párty!


V dnešní době, tak jak u lyží máme různé druhy snowboardů, podle toho kde na snowboardu chceme jezdit. Nejrozšířenější je kategorie „Allmountain“ neboli snowboard se kterým si zajezdíte na sjezdovce, mimo sjezdovku a v neposlední řadě se můžete vydat i do parku.

Pokud se nechcete ničím omezovat a vyhledáváte jízdu ve volném terénu, tak by jste se měli pohlédnout v kategorii „Freeride“, tato kategorie snowboardů je upravena, aby měla výjimečný tzv. surf efekt, kterého docílíte větší délkou, lehčí a širší špičkou, často i přizvednutou a hlavně užší patkou. Specialitou je v dnešní době snowboard, který se dá rozpůlit, navléknete na něj tulení pásy a můžete se vydat do hor společně se Skialpinysty. Na vrcholu spojíte snowboard, přenastavíte vázání a můžete se pustit z hory dolů do údolí.

Další kategorií je „Park & Pipe“, neboli snowboardy určené do snowparků. Tyto prkna jsou uzpůsobená na skoky a triky, které můžete od rána do večera provozovat v U-rampě, na railech a nebo na big-airu.

U všech těchto variant se používá tzv. „měkké“ vázání, kde upínáme snowboardovou botu pomocí řemínků a pásků do vázání, které se svou konstrukcí opět liší podle potřeby použití. Rozdíly jsou v použitých materiálech, tuhosti a výšce snowboardového vázání.

Poslední kategorií jsou „Race-ová“ nebo-li sjezdová prkna se kterými se v dnešní době setkáváme na sjezdovkách minimálně. Na těchto snowboardech jezdí především závodníci, rychlostní disciplíny, jako je například obří slalom. Na těchto snowboardech se jezdí ve speciálních lyžácích, které jsou uzpůsobené jízdě na snowboardu a navíc od klasických lyžáků umožňují i boční náklon.


Při výběru a koupi prkna bychom měli postupovat stejně, jako při výběru lyží. Vést by nás měla naše dosavadní zkušenost, fyzická zdatnost  a také terén, ve kterém chceme snowboardpoužívat.

Prkno by nemělo být ani příliš krátké, ani příliš dlouhé, obecné pravidlo říká, že by nám mělo sahat asi tak pod bradu. Konkrétní délku potom přizpůsobujeme typu snowboardu. Jeho šířku volíme podle velikosti nohy tak, aby špičky a paty prkno nepřesahovaly.

Stejně jako u lyží platí, že vybavení pro snowboarding se dělí na bezpodmínečně nutné a doplňkové. Soustředíme se tedy více na kvalitu prkna, vázání  a ochranných prvků, jako je bezpečnostní přilba a chrániče. V mnoha případech si říkáme, že design není to nedůležitější, ale věřte tomu, že pro správného snowboarďáka je design stejně důležitý, jako kvalita a značka vybíraného vybavení.

Hranice lidských možností se posouvají stále kupředu a to nejen ve vědě, ale i v jiných odvětvích lidského života. Sport a arenalinové zážitky k tomuto stylu nesporně patří.
Jedním z nejsilnějších dojmů je bezesporu sjíždění divokých řek, jejichž toky byly ještě donedávna zcela neznámé a nepřístupné. Dnes se na nich můžeme potkat s vyznavači raftingu, kteří hledají hranice svých možností.

Řeky však nemusí být divoké jen svými prudkými toky, vodopády nebo peřejemi, ale i svým neprozkoumaým a nepřístupným okolím plným exotiky, divoké přírody, neznámé flory a fauny a tajemstvími, která objevujeme při jejich sjíždění.
Za nejdivočejšími peřejemi dravých řek se musíme vydat ale někam dál než do střední Evropy, i když i zde se najdou úseky horských toků, které vyznavače adrenalinových sportů nebo zážitků uspokojí. Ovšem sjíždění divokých řek v Asii, Africe nebo jižní Americe je  koncentrace všech našich nejdivočejších představ dohromady. Lze na nich zažít nejen adrenalinový zážitek, ale i požitek z krásy exotické přírody a překonávání neznámých překážek.

Silné zážitky si však můžeme odnést i z divoké přírody  severských evropských zemí nebo z hojně navštěvovaného Chorvatska nebo ze států jihovýchodní Asie, na jejich území se rozkládají nejvyšší světová pohoří. Řeky jsou prostě živoucí  a dravé organizmy, které lákají k jedinečným dobrodružstvím.