Tandem paragliding je zážitek pro všechny, kteří se chtějí podívat na svět trochu s nadhledem. Je to nejjednodušší, nejrychlejší a nejlevnější možnost, jak letět.

Let na dvoumístném padákovém kluzáku se zkušeným pilotem je téměř pro každého - věkové hranice prakticky nejsou. Lze létat i s dětmi, a pokud jde o nejvyšší věk, je kritériem fyzická zdatnost. Pokud zvládnete mírným během zdolat několik metrů potřebných pro start, tak máte výborné předpoklady pro tandemový paragliding. Váhový limit pro tandemového pasažéra je cca 115 kg.


Startuje se s rozběhem z mírného svahu již s roztaženým padákem, postupně se odpoutáváme od země a plynule nabíráme výšku. Nečeká Váš žádný skok jako z letadla. Paragliding v tandemu může být pohodový, pro všechny, co se chtějí kochat výhledem na krajinu z ptačí perspektivy, ale uspokojí i adrenalinové nadšence. Na přání pasažéra je možné provést akrobatické prvky, které zaručeně zvednou tepovou frekvenci a vyplaví veškerý adrenalin.


Další možností je také vystoupat do co nejvyšší výšky kroužením ve stoupavých proudech, kdy odměnou bude překrásný rozhled na Beskydy.
Cena vyhlídkového letu je 1 300 Kč, prodloužení letu lze řešit na místě v závislosti na povětrnostních podmínkách.

Více informací na www.macskola.cz

Na podzim se pouštějí draci, už ale dávno ne drobní papíroví. Za pořádným zážitkem a adrenalinem jedině s drakem velkým a s prknem na nohou. S kitingem!Co je kiting, není těžké uhádnout. Jedná se o poměrně nový sport, při kterém je jezdec tažen drakem. Na nohou může mít v podstatě cokoliv – v létě na vodě se jezdí na kiteboardu nebo se drandí po zelených pláních na skatu s většími kolečky, na tzv. moutainboardu. Nebo se můžete usadit do buggyny a nechat se táhnout v ní. V zimě pak může každý využít to, co má nejraději - snowkiting se dá provozovat na lyžích i snowboardu. A právě jeho sezóna teď přichází.


Snowkiting je v Čechách poměrně novým sportem, ale již si získal řadu fanoušků a velmi úspěšných reprezentantů. Hlavním důvodem jeho rostoucí obliby je bezesporu to, že se vyhýbá přeplněným sjezdovkám, frontám u vleků a netýkají se ho ani špatně upravené terény. Právě v České republice, kde se s výše uvedenými charakteristikami zimní sezóny tak často setkáváme, panují pro snowkiting ideální podmínky. Velké množství zakulacených kopců, luk a pastvin, dostatek sněhu i větru vytvářejí z naší vlasti přímo snowkitingový ráj. V lokalitách jako jsou Oderské vrchy, Vysočina, Krušné hory a mnohých dalších se můžete oddávat tomuto návykovému sportu. Kdo vyzkoušel, nedá na něj dopustit. Kiting přináší nepopsatelný zážitek, na zkušenost s ním nikdy nezapomenete. Dostaví se adrenalin, napětí a pocit nekonečné svobody.


Výhodou rozhodně také je, že se dá kiting provozovat v podstatě po celý rok. Kromě zimy využijete draka také na vodě při kiteboardingu a na travnaté ploše v podobě landkitingu. Ani za těmito sporty nemusíte jezdit daleko, v Čehách i na Slovensku se vyřádíte dostatečně. 
Zbývá ještě dodat, že se u snowkitingu není čeho obávat. Vyzkoušet ho může úplně každý s odvahou zkusit něco nového a žít naplno. Řadí se k adrenalinovým sportům, ale pokud nepřeceňujete vlastní síly a posloucháte rady zkušenějších, pak je zcela bezpečný. Pro začátek pro jistotu doporučujeme absolvovat kurz kitingu. Nejde sice o žádnou vědu, ale naučit se ovládat a řídit draka přece jen vyžaduje zkušenosti. Vždyť jde o zkrocení živlu!

www.kite-kurzy.cz

V obou případech se jedná o fyzickou aktivitu, která se vykonává především venku, přímo v městském provozu. Dalo by se říci, že jde o snahu uniknout nudě ve městech. Kromě pohodlných bot není k tomuto sportu třeba dalšího sportovního náčiní.

Free running i Parkour je o umění pohybu a sportovní akrobacii. Člověk, který dělá Free running se nazývá freeranner (žena i muž) a muž, který dělá Parkour se nazývá traceur, žena pak traceuse.
Freerunnerům a provozovatelům Parkouru jde o to, aby hladce a plynule překonávali překážky na cestě, kterou si zvolili. Reagují na ně pomocí různých pohybů jako vaulty (přeskoky), skoky a jiné akrobatické pohyby, vytvářející atleticky a esteticky vypadající způsob pohybu.

Oba dva sporty vznikly ve Francii a jsou vyhledávanou novinkou. Parkour založil roku 1998 David Belle a Free running jeho kamarád Sébastien Foucan  v roce 2003.
U Free runningu, na rozdíl od Parkouru, jsou povoleny akrobatické pohyby a skoky, a vše je více zaměřeno na estetiku a krásu pohybu. Free running využívá pohyb pouze pohyb směrem vpřed.


Charakteristikou Parkouru je vysoká efektivita pohybu. Traceur se se nesnaží pohybovat jen nejrychleji, jak dokáže, ale také s co nejmenší spotřebou energie a nejpřímější možnou cestou. Hlavním úkolem Parkouru je opustit vybrané objekty co nejdříve.

Tréninky probíhají většinou v tělocvičnách, nebo v městských a venkovských prostorech, které jsou plné různých překážek.

A jediným způsobem, jak se umění přeskoků, salt a přemetů naučit, je neustálé cvičení. Člověk musí  zvládnout i návaly paniky, které se někdy při pádu do neznáma na poslední chvíli objeví. Je-li totiž nervózní, svaly se napnou, pohyby ztratí pružnost a snadno dojde ke ztrátě koordinace. Určitě důležitou roli v této disciplíně hraje stav mysli ve chvíli, kdy se již odrazíme a skáčeme. Pokud někoho právě v tomto okamžiku přepadne strach, nedopadne dobře ani jeho skok ani on.

V České republice bylo již založeno pár „partiček“, které se tomuto sportu aktivně věnují a jak to vypadá, jejich řady se  brzy rozrostou.

Nároční lyžaři jistě uvítají jízdu panenským sněhem. Ve Švýcarsku jsou  mimořádně příznivé podmínky právě pro tento progreisvní, adrenalinový a velmi trendy sport.Heliskiing a heliboarding je sportovně - adrenalinový zážitek. Helikoptéra vyletí s posádkou na požadovaná místa a následně se lyžaři či snowboardisté spouštějí dolů. Heliskiing je kombinací sjezdového lyžování a ski-alpinismu. Heliboarding je sjezd na snowboardu. Aniž by tedy účastníci museli zdolávat horské svahy lanovkou,  pohodlně se  na  vrchol dostanoou pomocí helikoptéry.


Terén vybere instruktor s přihlédnutím na přání účastníka. Ten může zvolit náročný terén, snažší, na slunných nebo naopak stinných svazích, bez stromů nebo se stromy, ale vždy na zaručeně panenské sněhové pokrývce a se správnou hladinou adrenalinu v péči starostlivého instruktora.


Instruktor vždy pečlivě vysvětlí trasu, popíše případná úskalí a upozorní na možné komplikace. Účastníci heliskiingu by měli být zdatní lyžaři. Heliboardingu zase snowboardisté. Na tomto sportu je kouzelné, že můžete být prvním člověkem, který daný svah sjel. Ideální podmínky pro sjezd jsou po deváté hodině ranní. Dřívě můžou být svahy namrzlé a jízda by byla tedy náročnější a nebezpečnější.

Zajímáme-li se ovšem o řeky divoké svým tokem a vhodné k raftingovému sportu, budeme se muset přesunout do východní Afriky. Řeka Nil nám nabídne několik úseků, které svou divokostí a náročností splní i ta nejsmělejší očekávání vyznavačů raftingu.

Tento arfický veletok vytéká z Viktoriina jezera a celém svém úseku měří 6 945 km. Jeho tok postupně vytváří několik úseků, které se spojují dohormady. Na své cestě překonává voda různé překážky, vodopády, peřeje a skalnaté prahy, které mívají převýšení až několik set metrů.


Úsek nazývaný Bílý Nil nacházíme v oblasti Bahr-al-Ghazal. Jedná se 957 km dlouhou část řeky, která není příliš široká, ale vlivem soutoku s řekou Sobat  má velmi vysokou intezitu vodního proudu. Sjízdnost tohoto úseku řeky je velmi obtížná a prudkost jeho toku láká k adreanalinovým sportům.

Jeho vody obsahují množství bílých částic, která mu daly jméno. Tok řeky se zklidňuje až v oblasti polopouští, u Chartúmu. Zde se spojuje s Modrým Nilem a společně vytvářejí nejen silný proud řeky Nilu, ale i další nebezpečný úsek, který je vyhledáván odvážnými  a zkušenými  raftaři.

Bílý Nil má pověst nejdivočejší africké řeky a společně s Modrým Nilem je velkým lákadlem pro expedice, které se zabývají sjížděním divokých řek.

Jupííííííííí…... To je přece ten správný adrenalin Nebo vyznáváte raději krásu zasněžené krajiny, kdy vám sníh vrže pod běžkami a sluneční paprsky rozehrávají jiskřivé záblesky na zasněžených větvích? 

Či se snad raději proháníte na bruslích po zamrzlé hladině rybníků, jejichž plocha se sice, co do kvality, nedá srovnat s umělým ledem na stadionech a kluzištích, zato vám to vynahradí čistým, mrazivým vzduchem? Tak rychle, vypněte počítač, sbalte lyže nebo snowbordy a ven.


Že tam ještě není sníh, i když ho už cítíte ve vzduchu? Takovou maličkostí se současná generace nedá odradit. Například v Alpách, které jsou od nás co by kamenem dohodil a na jejichž zasněžené vrcholky můžeme dohlédnout z šumavských rozhleden je sněhu dost a navíc bezvadně upraveného. Nádherně si tam zalyžujete, protáhnete tělo ztuhlé z dlouhého sezení na poradách, v autech nebo u počítačů, obhlédnete poslední módní trendy sportovního oblečení a novinek ve vybavení a před svým partnerem nebo přáteli – pecivály budete mít příležitost blýsknout se svou kondicí a sportovní vyspělostí.

Vždyť dnes nejezdí v zimě na hory jen neúspěšní zápecníci, kteří se bojí, že se při zimních sportech znemožní, protože je dobře neovládají. Jak by také mohli, když na lyžích stáli naposled na školním lyžařském výcviku, o snowbordech jen někde četli na jejich nejoblíbenější sportovní aktivitou je fandění hokeji u televize. Renomované obchody se sportovními potřebami obcházejí obloukem a když se někdo začne ve společnosti bavit o zimních sportech, tak se rychle vytratí nebo trapně mlčí.


Kdo chce ale dnes uspět, musí být v dobré kondici a intenzivní pohyb na čistém, mrazivém zimním vzduchu, navíc s dobrým, sportovním vybavením a oblečením je tou nejlepší možností, jak si pročistit hlavu a načerpat novou energii. Ostatně, diskotéky, kavárničky a vinárny jsou na horách také, takže se zde bez problémů můžete zahřát po celodenním pobytu na sjezdovkách nebo běžeckých tratích a navíc zde můžete posedět s lidmi, kteří  mají stejný zájem jako vy – užít si co nejvíce sněhu, zdravého pohybu, rychlosti, adrenalinu a zimních radovánek.

Že už jste se začali těšit? Tak rychle zkontrolujte vybavení a pokud něco chybí, vydejte se do svého obchodu se oblíbenou sportovní značkou. Třeba tu najdete i něco dalšího a zjistíte, že vývoj ve výrobě sportovního oblečení a vybavení opět pokročil kupředu.Ostatně proč ne? Zájem je rok od roku větší.

Když někam lezeme, můžeme spadnout dolů, když chodíme, můžeme upadnout, když sportujeme, může se nám stát cokoliv. Nejbezpečnější je ležet!Opravdu tomu věříte? Tak to je vidět, že špatně znáte dnešní mladé lidi, pro které není žádný adrenalín dost adrenalínový. Při poslechu zpráv se divíme naprosto nepochopitelným úrazům hlavně mladých lidí. Odpovědí je jediné a pro většinu z nás opět nové slovo. Planking!

Asi před pěti lety se objevil v britské televizi videoklip, na kterém muž leží na břiše uprostřed rušné ulice a odmítá se dát zvednout. A toto těžko pochopitelné počínání se stalo inspirací pro  mladé lidi, kteří spolu komunikují na Facebooku a hledají neobvyklou a vzrušující zábavu. A tou se stal právě planking.

Je to vlastně strnulá poloha vleže na těch nejneobvyklejších a nejriskantnějších místech. Divíme se, jak mohl někdo jen tak spadnout z balkonu nebo se střechy, proč mladík leze na vysoký sloup nebo most. A ještě více se divíme, proč se ukládá do polohy ležícího střelce na nějakém mezním místě, odkud může při sebemenším neopatrném pohybu snadno spadnout, proč riskuje zranění na rušné silnici, kam uléhá na nebezpečná místa a proč tím vystavuje nebezpečí i ty, kdo tudy projíždějí.

Je to prý bezva adrenalínová zábava. Je při ní ale nutné, aby vás někdo vyfotil a fotografii umísil na internet. Teprve pak můžete ukázat, jak jste odvážný, teprve pak je to zábava.

Inu, jak pro koho. Nebo myslíte, že se moc nasmějí rodiče mladíka, který jen tak pro zábavu spadne s několikametrové výšky na beton a zabije se. Opravdu vám připadá legrační ocitnout se do konce života na invalidním vozíku a zničit život nejen sobě i lidem, kteří se o takového hrdinu musí starat?


Díváme-li se na artisty, jejich kousky nám připadají jednoduché a snadno napodobitelné. Nikdo za nimi nevidí talent a dlouhé roky dřiny  a denního tréninku. Lidé, kteří provozují planking ale nejsou ani artisté a většinou ani trénovaní, protože pohybu v dnešní mladé populaci spíše ubývá.
Tato pochybná zábava ovšem už přilákala své vyznavače a co je horší, provozují ji často mladíci, ve kterých nabuzuje touhu vyniknout hlavně alkohol. A tak se objevily případy, kdy si alkoholem posilněný mladík lehl na zábradí balkonu,  odkud spadl dolů a zabil se. Špatně končí i skoky z vysokých pater pokojů do hotelových bazénů. Jsou zaznamenány případy smrtelných úrazů  na sloupech vysokého napětí. Hodně se rozmohli také takzvaní "slouposedači" - mladíci, kteří soutěží v délce setrvání na vrcholech stožárů a sloupů. Další šílenci si lehají na střechy aut, vlaků nebo vagonů podzemní dráhy nebo na spoje mezi jednotlivými vagony. Ostatně jízda mezi vagony vlaků nebo tramvaje má i u nás své oběti na životech.

Jiní se zase dají vyfotit vleže na co nejmenších plochách nebo na co nejneobvyklejších místech, v co největším množství.

Málokdo ale domyslí, kolik taková chvilka pochybné slávy může stát. A kde je příčina těchto nebezpečných "legrácek"? Především v nudě a nedostatku náplně volnočasových aktivit dětí a mládeže. Všichni přece dávno víme, že když děti nemají co dělat, tak vymýšlejí hlouposti.

Vše se dnes podřizuje moci peněz a na nic není čas. Jeden moudrý člověk však kdysi  řekl, že "výchova dětí je činnost, při které musíme umět ztrácet čas, abychom jej v budoucnu ušetřili". A ono na tom  něco bude.

Nastal ten správný čas pro vyznavače zimních sportů. I když ještě před vánocemi všichni pochybovali, zda vůbec nějaký sníh napadne a majitelé vleků si takřka zoufali přece jen se počasí umoudřilo začalo mrznout a tam, kde není dosud dostatek přírodního sněhu bylo možno alespoň zasněžovat umělým sněhem. V posledních dnech starého roku sněžilo docela vydatně a tak se sportovně založená část populace vracela z vánočních prázdnin na horách docela nerada. Už teď však uvažují tito nadšenci o tom, že co nejdříve vyrazí na hory znovu.

Ne každý je však ukázněným lyžařem nebo snowboardistou a stále častější úrazy při zimních sportech  nenechávají nikoho na pochybách, že piráti se nevyskytují jen na silnicích. Mnozí uživatelé sjezdovek mají dojem, že pro ty, kdo nevyznávají adrenalin, zde není místo a že každý, kdo obuje lyže musí být mistr světa s povinností  předvídat jejich úmysly a bez prodlení uhnout z cesty nebo zareagovat tak, aby měl pán sjezdovky cestu vždy volnou. Zapomínají přitom na ohleduplnost a na to, že na sjezdovkách jsou, stejně jako na silnicích, sportovci více či méně zkušení, děti nebo senioři.

Pokud takový vládce sjezdovky vyrazí do ciziny, ví dobře, že tady se už dávno poučili z přibývajících úrazů s často fatálními důsledky  a pro pohyb na sjezdovkách stanovili jasná pravidla, která nikoho ani nenapadne nedodržovat, protože by se vystavil vysokým sankcím. Doma máme ovšem pocit, že můžeme všechno a vůbec jsem se zatím nezabývali tím, že můžeme bezohlednou jízdou zkazit prázdniny nejen sobě, ale hlavně úplně nevinným lidem. To se ovšem od nového roku změní.


Mezinárodní lyžařská federace totiž vydala desatero pro bezpečný pohyb na sjezdovkách a jasné vymezení pojmů jako je běžecká, sjezdová nebo jiná trať, které v naší republice vstoupilo v platnost od 1. ledna.

Toto desatero sice platí již dlouho, ale nyní se stalo součástí zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Za jeho porušení zatím nebyly stanoveny jiné sankce než vykázání ze sjezdovky, ale i to už je zdvižený prst pro ty, kdo dosud své okolí ohrožovali beztrestně.

Významnou roli však tento právní předpis hraje při případném vymáhání způsobené škody v oblasti trestně právního a civilně právního řízení. Provozovatelé lyžařských areálů musí však tato pravidla mít zabudována do provozních řádů, aby se stala obecně závaznými.

Horská služba sice nevěří, že by měla změna okamžitý dopad na množství úrazů vzniklých na sjezdovkách, ale normu považuje za pozitivní posun k bezpečnějšímu provozování zimních sportů. Bude zase na nás, návštěvnících, zda se s pravidly řádně seznámíme  a budeme je v praxi důsledně dodržovat a také uplatňovat. Pro piráty sjezdovek by tedy mohly konečně  skončit zlaté časy beztrestnosti.


Lyžařské desatero:
1.    Ohleduplnost k ostatním lyžařům – uživatel trati se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval jiného.
2.    Zvládnutí rychlosti  a způsobu jízdy – je nutno jezdit s přiměřeným odstupem a ohledem na vzdálenost, na kterou je vidět. Rychlost a způsob jízdy je nutno přizpůsobit svým lyžařským schopnostem, sněhovým a povětrnostním podmínkám a hustotě provozu na trati.
3.    Volba jízdní stopy – každý přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu volit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucí před ním.
4.    Předjíždění – předjíždění je povoleno shora i zespodu, zprava i zleva, ale vždy s takovým odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři dostatek prostoru pro všechny jeho pohyby.
5.    Vjíždění na trať a rozjíždění – každý, kdo vjíždí nebo vyjíždí do nebo ze sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet se musí řádně rozhlédnout na všechny strany a přesvědčit se tak, že jeho manévr neohrozí ani jeho ani ostatní uživatele trati.
6.    Zastavení – nikdo se nesmí zbytečně zdržovat na úzkých a nepřehledných místech trati. Pokud lyžař upadne, musí takové místo co nejrychleji opustit.
7.    Stoupání a sestupy – při stoupání nebo sestupování pěšky smí lyžař používat jen okrajové části tratě.
8.    Respektování značek – každý uživatel lyžařské trati musí respektovat značení a signalizaci.
9.    Chování při úrazech – při úrazech je každý povinen poskytnout zraněnému první pomoc.
10.    Povinnost prokázání se – každý, kdo se pohybuje na trati, je povinen v případě úrazu prokázat svoji totožnost bez ohledu na to, je li účastníkem nebo jen svědkem nehody.

Kompletní sestava nejlepších pilotů mistrovství světa superbiků se představila u příležitosti oficiálního testu, který se konal pouze několik dní před samotným úvodním závodem sezony 2012.

Český tým Effenbert Liberty Racing tvrdě pracoval, aby připravil všem třem svým jezdcům konkurenceschopné motocykly a zároveň nasbíral užitečná data pro celou nadcházející sezonu. Příznivé teplotní podmínky, teplota vzduchu 24° a asfaltu 45°, přispěly k efektivní práci a celkovému pozitivnímu výsledku.

Jakub Smrž zvládnul vyřešit několik odlišných problémů a podařilo se mu nalézt optimální cit pro motocykl. Jakub odjel velké množství měřených kol a celkově skončil 3. s časem 1.31.800. „Závodní pneumatiky fungují skvěle a také jsem velmi spokojen s novými tlumiči. Zdá se, že nastavení se dost zlepšilo.“

Sylvain Guintoli, kterého stále sužuje jeho zdravotní stav po nakažení virem, musel během testování opakovaně navštívit mobilní kliniku. Doufá, že do závodního víkendu bude již vše v pořádku. Ani nemoc ho však nepřiměla k tomu, aby během dvoudenních testů polevil. Sylvain skončil celkově 9. s časem 1.32.347 a podařilo se mu nasbírat cenná data. „Moje fyzická zdatnost se pomalu vrací zpět a doufám, že do víkendu budu v maximální formě. Nalezli jsme optimální vyvážení pro motocykl a vyzkoušeli jsme nový motor. Udělali jsme velký kus práce a nasbírali jsme spoustu užitečných informací,“ zhodnotil Sylvain Guintoli. Maxime Berger nezůstal pozadu a tvrdě pracoval na vylepšení své Ducati. Trochu se trápil ve druhém sektoru okruhu, nicméně i přesto dokázal získat cit a důvěru ve svůj motocykl. Celkově skončil 15. s časem 1.32.911. Sportovní manažer Nicola Manna řekl závěrem: „Podařilo se nám splnit cíle, které jsme si pro tento test stanovili. Tým pracuje fantasticky. 2 z jezdců znám velmi dobře a musím říct, že předvedli ohromný kus práce. Můj pilot, Maxime Berger, byl velmi profesionální a jsem si jist, že má velký potenciál k tomu, aby se zdokonalil ještě více.“ 

Nyní je tým připraven k ostrému startu. Závodníci budou tento týden poprvé bojovat o mistrovské body do nové sezony. Dobrý start vede k sebejistotě a může naznačit hodně potenciálu. I přesto však nikdo nedokáže přesně odhadnout, co vše se může během sezony stát. A proto je motocyklový sport tak výjimečný.  Nyní už nezbývá než odpočítávat poslední dny a hodiny do začátku sezony 2012!

Hranice lidských možností se posouvají stále kupředu a to nejen ve vědě, ale i v jiných odvětvích lidského života. Sport a arenalinové zážitky k tomuto stylu nesporně patří.
Jedním z nejsilnějších dojmů je bezesporu sjíždění divokých řek, jejichž toky byly ještě donedávna zcela neznámé a nepřístupné. Dnes se na nich můžeme potkat s vyznavači raftingu, kteří hledají hranice svých možností.

Řeky však nemusí být divoké jen svými prudkými toky, vodopády nebo peřejemi, ale i svým neprozkoumaým a nepřístupným okolím plným exotiky, divoké přírody, neznámé flory a fauny a tajemstvími, která objevujeme při jejich sjíždění.
Za nejdivočejšími peřejemi dravých řek se musíme vydat ale někam dál než do střední Evropy, i když i zde se najdou úseky horských toků, které vyznavače adrenalinových sportů nebo zážitků uspokojí. Ovšem sjíždění divokých řek v Asii, Africe nebo jižní Americe je  koncentrace všech našich nejdivočejších představ dohromady. Lze na nich zažít nejen adrenalinový zážitek, ale i požitek z krásy exotické přírody a překonávání neznámých překážek.

Silné zážitky si však můžeme odnést i z divoké přírody  severských evropských zemí nebo z hojně navštěvovaného Chorvatska nebo ze států jihovýchodní Asie, na jejich území se rozkládají nejvyšší světová pohoří. Řeky jsou prostě živoucí  a dravé organizmy, které lákají k jedinečným dobrodružstvím.