Když ve své první roli mladíka, který se brzy stane obětí Freda Krugera, říká „Realita je na nic“jako by tím předznamenal své typické role bizarních snílků a podivínů všeho druhu. Jeho pozdější hrdinové mají ovšem svou výlučností mnohem blíže k slavnému zabijákovi z Elm Street než k obyčejnému chlapci ze sousedství, kterého trápí noční můry. Mimo jiné i tím, že si často potrpí na klobouky.

Bez ohledu na to, zda zrovna hraje pohádkovou postavu či zda představuje reálně existujícího člověka, vždy se jedná o podobné charaktery: excentrické a přitom křehké, každopádně však vymykající se z normálního světa okolo nich. Sám Depp je do značné míry podobný – už v počátku kariéry se stal idolem náctiletých díky roli v seriálu Jump Street 21, přitom však nesnáší slávu a pozornost médií či fanoušků. Boduje v anketách o nejvíce sexy muže planety, zároveň je však plachý a dělá mu potíže sledovat sám sebe na plátně. Je hvězdou i nervním outsiderem v jednom.

Po indiánských a irských předcích zdědil Depp nezaměnitelnou vizáž, po těch německých pak jméno znamenající hlupák či pošetilec. A pro mnohé bylo jeho rozhodnutí opustit seriál poskytující slávu a popularitu asi opravdu pošetilé, Depp nicméně cítil potřebu věnovat se osobnějším a originálnějším projektům. Hned jeho první hlavní role byla naprosto klíčová pro celou jeho hereckou dráhu. Střihoruký Edward stál na počátku jeho svérázných hrdinů nepochopených okolní společností, hlavně to však byl počátek dlouhodobého přátelství a spolupráce s režisérem Timem Burtonem.


Depp přesně zapadl do Burtonova světa přebujelé obraznosti a nezměrného smutku, takže není divu, že spolu doposud natočili sedm filmů. Producent Scott Rudin dokonce jednou prohlásil, že Depp v Burtonových filmech představuje samotného režiséra. Ať už si o takové interpretaci myslíme cokoli, režiséra si Johnny každopádně zahrál hned v jejich druhém společném snímku Ed Wood, kde ztvárnil stejnojmenného kultovního tvůrce těch nejlepších špatných filmů na světě.

Ichabod Crane, vyšetřovatel z Burtonovy Ospalé díry je sice mužem vědy, který přijede z New Yorku na vesnici vyřešit pomocí ryze vědeckých metod záhadné vraždy údajně páchané bezhlavým jezdcem, spíše než jako přísný kriminalista však vypadá jako lehce potrhlý mladík se zženštilým vystupováním. V žádném případě však nejde o postavu na hraně sebeparodie, naopak díky Deppovým svébytným výrazům a gestům spolu se schopností vyextrahovat jemný humor i z těch nejtemnějších scén, jde o komplexního hrdinu, který se vypořádává s vlastními strachy, přitom je však vždy jistým způsobem nad věcí. Nakolik žije se svými postavami, je vidno z Deppova komentáře týkajícího se dabérské práce na oživení hrdiny z animovaného snímku Mrtvá nevěsta Tima Burtona. Dle vlastních slov se sám cítí být podobným blekotajícím, nejistým a nervním outsiderem, jako je Victor Van Dort z daného filmu. A pravdou je, že v dětství ho rodinné i jiné nejistoty vedly až k sebepoškozování, později pak k bouřlivému životu, v němž nescházely ani drogy.

Více na www.houser.cz

Do Hollywoodu vstoupil s vizáží blonďatého školáka, který se ze dne na den dokázal proměnit v akčního hrdinu. Nyní ho můžeme vidět, jak hraje pozoruhodnou šarádu s vlastní budoucností ve sci-fi Správcové osudu.

Jeho kariéra připomíná závratnou jízdu na horské dráze, plnou bleskurychlých vzestupů, ale také hlubokých sešupů. Dnes je považován za jednoho z nejvýdělečnějších herců Hollywoodu: podle žebříčku, který před dvěma lety zveřejnil časopis Forbes, dokáže na každý dolar, investovaný do jeho honoráře, producentům vydělat 29 dolarů. No nekupte to!
Od nuly k Oscarovi

Nebylo tomu tak ale zdaleka vždycky. Na začátku herecké dráhy ho pronásledovala vleklá smůla. Jako osmnáctiletý debutoval ve filmu Mystic Pizza, který úspěšně nastartoval hereckou dráhu Julie Roberts, tu Damonovu však nikoli. Smůla ho provázela i v několika dalších letech, kdy sice tu a tam dostával zajímavé herecké příležitosti, ale publikum a kritika ho přehlížely. Některé šance si nechal ujít vlastní vinou (odmítl nabídku na roli ve westernu Rychlejší než smrt, v níž posléze zazářil Leonardo DiCaprio), jiné mu o vlásek unikly (Edward Norton nad ním zvítězil v konkurzu na roli psychicky narušeného mladíka v dramatu Prvotní strach). Těsně předtím, než uspěl s Dobrým Willem Huntingem, dokonce zvažoval, že herectví nadobro zanechá.


Ostatně, scénář k Huntingovi byl pro něj i pro Bena Afflecka jakýsi poslední zoufalý pokus: když nám nikdo nechce dát roli, napíšeme si ji sami. A tak Matt vytáhl ze šuplíku zaprášený námět, jež kdysi napsal pro jakýsi univerzitní seminář – příběh neobjeveného matematického génia, který dělá uklízeče na Harvardu.

Když se ale novopečení scenáristé pokoušeli své dílo prodat, zjistili, že producentům se sice příběh líbí, ale rozhodně nemají v úmyslu obsadit do hlavních rolí dvě zcela neznámé herecké tváře. Pomohl jim teprve nezávislý režisér Kevin Smith, v jehož filmech se Affleck i Damon od té doby pravidelně objevují. Byl to právě Smith, kdo dal jejich scénář přečíst Harveymu Weinsteinovi ze společnosti Miramax a zasloužil se tak o zrození nečekaného filmového hitu: Dobrý Will Hunting byl nominován na devět Oscarů. Matt Damon a Ben Affleck si odnesli cenu Akademie za scénář a zdálo se, že na cestě k hvězdnému úspěchu už je nemůže nic zastavit.

Více na http://www.houser.cz/

Jste závislí na adrenalinu?Vin Diesel vám ochotně dodá další dávku v pátém pokračování série Rychle a zběsile.V době, kdy akční hrdinové už nemusejí mít vypracovanou muskulaturu, ani nemusejí umět rozdávat kopance rychlostí třicet kopů za vteřinu (naopak klidně mohou mít pupek a vizáž kavárenského povaleče), je Vin Diesel jedním z posledních žáků ze staré akční školy, který by klidně mohl stát v jedné řadě s Arnoldem Schwarzeneggerem nebo Brucem Willisem: „Posiluju už celá léta a hodně dlouhou dobu to pro mě byl jediný zdroj uspokojení,“ přiznává. Jeho vyholená hlava a drsňácká vizáž je dokonce tak přesvědčivá, že nic jiného než akční hrdiny snad ani hrát nemůže.

Občas se sice pokusí svou škatulku nabourat, ale jde jen o jednorázové výpady na pole cizorodých žánrů. Třeba soudního dramatu Dokažte mi vinu, kde kvůli hlavní roli mafiána, který se sám obhajuje před soudem, přibral sedmnáct kilo. A když se pokusil ve filmu Ochránce zabrousit na pole rodinné komedie, všichni se mu jenom smáli (a ne proto, že by jeho gagy byly tak povedené...). Naopak jeho testosteronových drsňáků se publikum nikdy nenabaží. A tak není divu, že natočil už páté pokračování akční podívané Rychle a zběsile.


K herectví se Diesel dostal coby napravený mladistvý delikvent. Jednou, coby naštvaný teenager, se totiž s partičkou kamarádů vloupal do budovy divadla a začali ničit kulisy. Přítomná zaměstnankyně divadla je ovšem pohotově obsadila do připravované hry a donutila je každé odpoledne – místo potulování po ulicích – chodit na divadelní zkoušky. Velký díl zásluh za svůj úspěch Vin připisuje také knize Natočte si celovečerní film za cenu ojetého auta, podle které si zrealizoval svůj první amatérský projekt. Odtud pak už nebylo daleko k prvnímu úspěchu mezi profesionály: Dieselova kraťasu si totiž povšiml Steven Spielberg a obsadil ho do svého Zachraňte vojína Ryana. A odtud byl už jen krůček ke sci-fi thrilleru Černočerná tma, v němž ztělesnil svou dnes již kultovní roli trestance Riddicka.

Více na http://www.houser.cz/

Shakespearovec s titulem z Yale je oceňovanější herec na divadle než na plátně.Má za sebou bohémské dětství a bohatou rodinnou historii, s níž se vyrovnal tak, že na její motivy natočil film.

Erudice a bohémství se spojuje v Schreiberově vlastní historii, v jeho osobě i v jeho kariéře. Ve filmu začínal v druhé půlce 90. let v nezávislých snímcích zkoumajících současné mezilidské vztahy, jako např. hořké komedii Haló, tady Denisa o partičce přátel, kteří vše řeší jen přes telefon. Pak začal hrát i v mainstremových produkcích, jejichž ambice nesahaly o moc dál než pobavit a vydělat, a trochu se proslavil jako muž neprávem obviněný z vraždy v hororové trilogii Vřískot.


Ve filmrch se ukazuje jako tajný agent v akci Salt, jinak ale poslední dobou jeho filmografii obohatily o něco zajímavější tituly. Třeba remake politického dramatu Manchurianský kandidát, drama Anga Leeho Zažít Woodstock nebo válečná akce Odpor, kde si zahrál toho z židovských bratrů Bielských, jemuž nestačí skrývání v lese a odchází bojovat proto Němcům k ruským partyzánům. Odcizeného bratra s kladným vztahem k násilí loni hrál i v prequelu X-Menů Wolverine. Jako bývalá středoškolská hvězda v americkém fotbale a wrestlingu má pořád na podobné role fyzičku.


Ještě výživnější party dostává pravidelně na Broadwayi i mimo ni. Ve světě divadla, který ho vzrušuje svou neopakovatelností a přítomností, je považovaný za skvělého shakespearovce. Ve filmu vytvořil zatím jen postavu Laerta v moderní verzi Hamleta s Ethanem Hawkem, na jevišti už byl Hamletem, Macbethem i Jindřichem. Za výkon líbivého hajzla ve hře od Davida Mameta Glengarry Glen Ross získal v roce 2005 prestižní Tony.

Více na www.houser.cz

Vystudovaný právník má postavu i charisma na to, aby se na plátně uměl bít nebo milovat. Statný Skot zůstává ale zatím hercem jednoho úspěšného filmu a dvou poloh.
Díky své dobrosrdečnosti, skotskému šarmu, skotskému přízvuku a smyslu pro humor je Gerard Butler ideální host do nočních talk show. Tam se představuje úplně jinak než na plátně; jako sympaťák, který by si možná zasloužil nějakou lepší filmovou kariéru. Jenže to by musel dostávat a vybírat si role v zajímavějších filmech než jsou průměrné žánrovky a asi by musel i o něco lépe hrát.


Typ filmu, v němž Butler uvízl nejtěsněji, jsou akce různého druhu. Mezi ty, které natočil, patří aktuální sci-fi Gamer, dřívější fantasy Beowulf i nadcházející thriller Ctihodný občan. A hlavně jeho nejslavnější film, řežba 300: Bitva u Thermopyl. Ve vizuálně našlapané adaptaci komiksu Franka Millera od Zacka Snydera, přebujelé akcí a násilím, dostal hlavní roli krále Leonidase, který bez slitování vede na smrt svých 300 Spartánů proti přesile úchylných Peršanů. Butlerovi stačilo být dobře fyzicky připraven – mít svaly, aby měl co ukazovat, když celý film stráví polonahý, a mít dost velké plíce na to, aby své dialogy uřval. Film uspěl a jméno Gerard Butler si diváci konečně zapamatovali.


Čtyřistamilionový úspěch s 300 přišel v roce 2007, kdy bylo třetímu potomkovi z dělnické rodiny 37 let. Narodil se v listopadu 1969, v Glasgow, jehož silný přízvuk nikdy neztratil, i když už za šest měsíců se rodina přestěhovala do kanadského Montrealu. Po dvou letech a rozpadu manželství rodičů se zase vrátil zpátky s matkou a se sourozenci do rodného Skotska a vyrůstal ve městě Paisley.

www.houser.cz

Osmačtyřicetiletý herec narozený v Kalifornii s krví židovsko-litevsko-ruských předků. Svou image prudkého chlapíka ještě podpořil skandálním způsobem života, jenž vedl v období manželství s Madonnou. Postupně se však stal ikonou amerického filmu, byl čtyřikrát nominován na Oscara a v roce 2003 ho nakonec získal za film Tajemná řeka. Během své dosavadní kariéry si zahrál ve více než 30 filmech.

Sean Penn se narodil 17. srpna 1960 v Kalifornii herci a režisérovi Leovi Pennovi a herečce Eileen Ryanové. Jeho bratr Michael Penn je muzikant, druhý bratr Chris Penn, známý jako „Nice Guy Eddie“ z filmu Reservoir Dogs zemřel na srdeční chorobu v roce 2006. Rodina žila v různých částech Kalifornie, nakonec se usadila v Santa Monice, kde Sean navštěvoval střední školu a kde také začal surfovat. V sousedství jejich domu bydlela rodina Martina Sheena a tak mladý Penn a jeho přátelé včetně Charlieho Sheena a Emilia Esteveze začali společně točit krátké filmy pro Super 8. I když se Sean původně chtěl stát advokátem, jeho vtah k herectví, ovlivněný rodinnými kořeny, byl tak silný, že po maturitě strávil 2 roky u divadelního souboru „Los Angeles Group Repertory Theatre“ jako asistent režiséra Pata Hingla a herecké řemeslo studoval také u legendární Peggy Feuryové.
Na filmovém plátně se Sean Penn objevil v roce 1981 ve filmu Herolda Beckera Večerka jako tvrdohlavý a nezkrotný armádní kadet, bránící svoji akademii před uzavřením. O rok později si pak vystřihnul roli rychle-mluvícího surfaře a stonera ve Zlaté časy na Ridgemont High. Fanoušci i kritika byli nadšeni jeho netypickým talentem a Penn se poté objevil po boku Timontyho Huttona v thilleru Dravec a feťák.

Následoval nepříliš úspěšný film Šanghajské překvapení - pro Penna ale podstatný, neboť se zde potkal se svou pozdější ženou Madonnou. Herecky se odrazil zpět směrem k vrcholu v roli tvrdohlavého mladého policisty ve filmu Barvy a poté ztvárněním amerického vojáka ve Vietnamu v Obětech války. V tomto důležitém období se Penn i nadále projevoval jako všestranný a zralý herec. Proslul rolemi tvrdohlavých mladíků, nerespektujících společenské konvence. V soukromém životě měl image hollywoodského nehodného hocha - bouřliváka se sklonem k alkoholu, drogám a promiskuitě. Zlom v jeho kariéře nastal v 90. letech, kdy na plátně fascinoval rolí odsouzence ve filmu Mrtvý muž přichází, za kterou byl nominován na Oscara.

Od té doby jeho hvězda závratně stoupá a Penn začíná na plátně citlivě vytvářet charaktery odlišného typu – např. mentálně retardovaného otce ve filmu Jmenuji se Sam, či nemocného profesora ve filmu 21 gramů. V roce 2003 pak získal Oscara za Tajemnou řeku. V lednu roku 2008 začal Penn natáčet svůj zatím poslední film Milk, kde hraje skutečnou postavu - ikonu gayů - Harveyho Milka.

Více na www.houser.cz   

Pokud průměrnému filmovému fandovi řeknete jméno Denise Learyho, jen zmateně zavrtí hlavou a tipne období černobílého filmu.Řekněte Learyho jméno zapřisáhlému fanouškovi televizních seriálů a nejdříve se rozesměje, pak si zapálí cigaretu, začne nadávat a nakonec vám řekne, že vás nesnáší. Pořád s úsměvem.
Protože jestli je něčím tento multifunkční tvůrce (herec, scenárista, režisér, spisovatel, zpěvák) známý, tak především svým neotřelým, agresivním a nekompromisním smyslem pro humor.


Chlapík s výrazem lišky trpící chronickými bolestmi se narodil 18. srpna 1957 do rodiny irských emigrantů. Až do účasti na vysoké škole o umění nezavadil, naopak pronásledoval svůj velký sen stát se slavným hráčem NHL. Jenže střední škola nebyla jen o hraní hokeje a tak byl z týmu pro nedostatečný prospěch vyloučen. Na kariéru jaderného fyzika již bylo pozdě a tak vždy výřečný Leary skončil na Emerson College specializující se primárně na jevištní umění. Po jejím dokončení v roce 1979 na ní začal přednášet komediální scenáristiku a po pěti letech si odnesl i čestný doktorát. Tehdy totiž dával edukaci vale a zaměřil se plně na vlastní kariéru.
Zahraj to znovu
Ta začala počátkem osmdesátých let v undergroundovém klubu, kde měl svou vlastní show s názvem Zahraj to znovu, Same. Právě tady definoval své charakteristické prvky hraní. Permanentně naštvaný herec útočí na všechno a všechny, nervózně, až závislácky potahuje z cigarety a nebojí se zaútočit i na největší tabu – a ještě dokáže k tomu všemu opravdu bavit. Klíčovou chvílí je ta, kdy si ukecaného komika všimne MTV. Po natočení několika cvičných skečů byl angažován a účinkoval v pořadu Remote Control, kde mimo jiné i poměrně věrně a neuctivě napodoboval slavné hvězdy. Obecenstvo oceňovalo jeho schopnost jít nevybíravě k jádru věci i až neskutečně rychlé přecházení z tématu na téma, aniž by Leary ztratil výřečnost či vtipnost. V roce 1993 pak znovu ohromil singlem s vulgárním názvem Asshole, který se strefoval do všech nectností Spojených států. V USA se song vyšvihl do předních pozic a v Austrálii nepatriotická palba vydobyla Learymu dokonce první místo v žebříčku.


Přidal i další dvě alba vztahující se k jeho show, nicméně primárně stále zůstal komikem v stand up komediích. A ačkoliv jej v současnosti Evropa zná hlavně ze seriálů, má za sebou pár desítek filmových rolí. Většinou jde o krátké epizodické role, v nichž má vyniknout jeho vyřídilka. Zapamatovat si jej mohli fanoušci sžíravé satirické komedie Vrtěti psem, Opravdové blondýnky či čerstvého (a kvalitního) Nového sčítání hlasů. Díky svému charakteristickému a charismatickému hlasu ovšem našel místo i v animovaných filmech. V Životě brouka se jeho hlas jen mihl, ale v Době ledové už dostal na starost šavlozubého tygra Diega. Tuto roli si rád ještě dvakrát zopakoval a je jen škoda, že v našich kinech neuslyšíme původní dabing.

www.houser.cz

Seth Rogen na první ani na druhý pohled nevypadá jako někdo, kdo by byl předurčen pro úspěch v Hollywoodu.

Právě naopak. Vypadá jako někdo, kdo je předurčen v tom ráji krásných, urostlých a plastickými operacemi vylepšených lidí nanejvýš odvážet odpadky. Nestává se moc často, že by se mezi hollywoodské hvězdy vyšplhal chlapík s nadváhou a s dobráckým obličejem, který se nedá popsat jinak než „měsíček na hnoji“. (A když už, tak se mu to povede teprve ve středním věku a ve tvrdě odpracovaných „charakterních“ rolích.)

Jenže Seth Rogen svým bleskurychlým nástupem na scénu porušil všechna pravidla ohledně nadvlády hollywoodských krasavců. Sotva v šestnácti přišel na svůj první konkurz (přesněji řečeno, přicestoval s maminkou z kanadského Vancouveru), televize NBC ho najala do svého pořadu Freaks and Geeks. V pětadvaceti už se stal hvězdou úspěšné komedie Zbouchnutá. A nyní, ve svých osmadvaceti letech, se navíc stává akčním hrdinou! Režisér Michel Gondry ho totiž obsadil do hlavní role v komiksové adaptaci Zelený sršeň. Seth si zahrál synka mediálního magnáta, který v Los Angeles bojuje proti zločinu coby maskovaný superhrdina Zelený sršeň – a sekretářku mu nedělá nikdo jiný než oslnivá Cameron Diaz.

Postava Zeleného sršně se na první pohled trochu podobá Batmanovi, což Seth Rogen komentuje s osobitým sarkasmem: „Při natáčení jsme si museli dávat pozor na to, že existuje spousta jiných superhrdinů, kteří Zeleného sršně kopírují a chtějí se mu podobat – tak třeba Batman, Spider-Man nebo Superman. Další problém je, že si mě osobně pořád pletou s představitelem Batmana Christianem Balem. To se mi stává dennodenně“ .

„Nikdy jsem si o sobě nemyslel, že bych mohl dělat cokoli z toho, co dnes dělám. Zdálo se to nemožné,“ přiznává Seth Rogen. „Věděl jsem, že ve filmech nehraje moc takových kluků jako jsem já. A byl jsem s tím smířený. Počítal jsem nanejvýš s tím, že bych mohl hrát chlapíka, který se na plátně objeví tak v každé sedmé scéně a řekne pár vtipů“.

Zásluhu na jeho oslnivém vzestupu ke slávě má režisér Judd Apatow, který ho objevil při natáčení již zmíněného seriálu Freaks and Geeks a od té doby zaléval a přihnojoval jeho komediální talent.

Postavy, které mu Apatow na filmovém plátně svěřoval, se od jeho skutečného já zas tak moc neliší. Tak například hlavní hrdina komedie Zbouchnutá, která Setha před třemi lety proslavila, je nezaměstnaný, věčně zhulený smolař, kterému se navzdory všem procentům pravděpodobnosti podaří sbalit překrásnou televizní moderátorku a počnout s ní dítě.

Syn slavného otce, oscarový producent i herec, skandální hvězda i uznávaná osobnost. Vzlety i pády. Jak to má Hollywood rád.
Je jedno, že se jeho rodiče rozvedli, už když mu bylo pět let. A že pak svého otce vídal jen o prázdninách a jejich komplikovaný vztah se ustálil až v posledních letech. Michael byl vždycky Douglas – nejstarší syn hollywoodské hvězdy Kirka Douglase, po němž má i druhé jméno. Bylo (a je) to vidět na jeho tváři i na jeho podobných demokratických politických názorech. „O svou vlastní identitu jsem musel bojovat,“ vzpomíná. Boj to byl o to těžší, že se rozhodl obhájit sám sebe ve stejném oboru.

Herectví si jako své povolání vybral v pubertě a žádal otce, aby mu pomohl začít. Kirk, s upozorněním, že film je byznys, kde nevýhody převažují nad výhodami, odmítal. Dokud ho nezlomila synova vytrvalost. Michael dokázal, že to myslí vážně, když místo na Yale odešel studovat drama na Kalifornskou univerzitu v Santa Barbaře a pak ještě do New Yorku. Potom využil původu a začal pracovat jako asistent a později herec epizodních rolí na několika otcových filmech.


Ve filmu se Michael poprvé objevil v roce 1966, v 22 letech, skutečný herecký debut přišel o tři roky později v dramatu Hail, Hero! Za roli mladého hipíka s komplikovaným vztahem k otci hned dostal nominaci na Zlatý glóbus za tehdy udělovaný Talent roku. Mladý Douglas chvíli pokračoval ve snaze, aby ho Hollywood dál viděl hlavně v rolích citlivých, tichých mladíků nové doby. Nebyl to sice typ, který by mu úplně seděl, ale byl to typ, jímž nejméně připomínal drsné, chlapácké hrdiny svého otce.

Více na http://www.houser.cz/

Místo jednoduchých diváckých hitů si vybírá temná dramata o korupci duše a ošidnosti naděje. Roli Spidermana ale přijal, protože si tím splnil dětský sen. Andrew Garfield je slušný kluk ze spořádané rodiny, který ve filmech hledá smysl. A na jeho kariéře je to vidět.
Když ho v červnu režisér Mark Webb odhalil jako nového Spidermana, prohlásil: „Ačkoliv jeho jméno může být pro mnoho lidí nové, ti, kteří znají jeho práci, vědí, jaký má mimořádný talent.“ Do premiéry dalšího dobrodružství pavoučího superhrdiny bude těch, co to vědí, víc. Díky dramata o vzniku Facebooku The Social Network, úspěšnému u kritiky i diváků, i adaptaci ceněného románu Kazua Ishiguriho Neopouštěj mě.
K herectví se mladý Britoameričan obrátil v pubertě. „Do té doby jsem si úplně neuvědomil, jak velkou součástí mého já jsou všechny ty americké filmy, na nichž jsem vyrostl,“ říká Garfield. Když zjistil, co chce v životě dělat, přihlásil se na londýnskou Central School of Speech and Drama a od té doby šlo všechno relativně snadno. První práci dostal ještě před promocí v roce 2004.


Kariéru v britském stylu odstartoval nejdřív na divadle, v Manchesteru (kde hrál i Romea) a v Londýně. Za rok 2006 si už vysloužil prestižní cenu Evening Standard pro nejlepšího nováčka, podobnou mu udělili i londýnští divadelní kritici. Jeviště brzy doplnil o televizi, v Británii stále dělal producenta řady zajímavých, ambiciózních dramat. Poprvé se na obrazovce objevil ve vedlejší roli v tragikomickém seriálu o dospívající lesbičce Sugar Rush z produkce Channel 4. Tomuto programu zůstal věrný. V jeho produkci vzniklo i civilní drama Chlapec A, kde Andrew dostal první hlavní roli. Hned díky ní se v 25 letech stal držitelem ceny BAFTA. Porota popsala jeho výkon v roli rehabilitovaného dětského vraha, který se pokouší vrátit do běžného života a přesvědčit sám sebe i okolí, že se napravil, jako „emocionálně zničující“ a s „neočekávaným šarmem“.
Garfield dodneška považuje adaptaci románu Jonathana Trigella jako přelom a ne kvůli oné prestižní ceně. „Práce s Peterem Mullanem pro mě znamenala velkou školu, jak hrát před kamerou, jak na ni zachytit něco pravdivého. Pomohlo mi to pochopit, kam chci jít a jak chci pracovat. Pak jsem chtěl, aby už všechno bylo tak osobní, jako Chlapec A,“ popisoval herec, který nikdy nezapomene chválit své kolegy a opakovat, jaké štěstí měl, že s nimi mohl pracovat.


Film, který vyprávěl o chlapci zoufale toužícím po anonymitě, pro svou hvězdu zařídil opak, i díky tomu, že se mu dostalo uvedení i na festivalech (včetně karlovarského) a v některých kinodistribucích včetně americké. Kdo srdcervoucí příběh sladkého, váhajícího kluka bojujícího s pozůstatky svých násilných sklonů, s potřebou svěřit se i s novým životem, viděl, těžko si mohl Garfielda nezapamatovat.

Více na www.houser.cz