Od 1. ledna je Česká republika předsednickou zemí Evropské unie. Sídlo tohoto Evropského parlamentu je v Bruselu, kam se přesunuly stovky našich lidí, které EU zaměstnává. Další tisíce již toto centrum evropského dění navštívily, aby se s ním blíže seznámily.

Brusel je hlavním městem Belgie a jako takové leží zhruba uprostřed této nevelké země. Je sem velmi dobré autobusové, vlakové i letecké spojení.
Jeho centrem je  Velké náměstí, které obklopují tradiční cechovní domy, vystavěné ve stylu gotiky, renesance a baroka. Propůjčují tomuto místu zvláštní atmosféru, která nás přenese do jiného světa.

Velké náměstí bylo centrem dění v Bruselu po staletí a bylo svědkem mnoha historických událostí spojených s dějinami země. Jeho okolí se nazývá Ilôt Sacré a najdeme zde uličky a malými krámky, ale o to  bohatšími výlohami, které vytvářejí dojem světa, který existuje odděleně od okolního dění sám pro sebe.


Pravidelně se zde konají květinové trhy, které náměstí nejen nazdobí, ale dodají mu magickou vůni. Náměstí bývá slavnostně osvětlené a kolem něho najdeme mnoho kavárniček  s předzahrádkami, ze kterých můžeme pozorovat okolní čilé dění.

Díky tomu, že se Brusel stal centrem Evropské unie, prochází jím mnoho různých národností, které na jeho tváři vždy zanechaly nějakou stopu. Slyšíme zde přímo Babylon jazyků, třetina jeho obyvatel jsou cizinci.

Brusel se nestal evropským centrem bez příčiny, Od středověku byl prosperujícím městem a v průběhu dějin je ovládali místodržitelé z okolních zemí. V roce 1830 zde však vypukla revoluce, která přiměla v té době vládnoucí Holanďany opustit zemi a nově založená monarchie měla svého prvního krále Leopolda I.

Ten i jeho následníci se pustili do nákladných přestaveb, které byly financovány z koloniálních zisků. Vznikl tak Justiční palác, muzea, nádraží. Paradoxem je, že na místě bývalé církevní stavby – františkánského kláštera byla založena burza.

Pompéznost a nákladnost přestavby přilákaly do Bruselu umělce a stavitele, kteří mu vtiskli novou tvář.

Postupnou přestavbou se Brusel rozdělil na čtvrti, které symbolizují postavení svých obyvatel. V horní části města, kde se soustředil největší luxus se nacházejí i významné památky, královský palác, velké hotely a nákupní centra.


Ten, kdo zná Brusel ví, že slabostí jeho obyvatel jsou květiny. Jednou z turistických atrakcí jsou také královské skleníky. Každý druhý rok se zde koná festival, při kterém je plocha 1 860 m2 potažena květinovým kobercem, jehož výroby se účastní každý, kdo má estetické cítění a ruce. Kolemjdoucí a turisté jsou touto krátkou krásou a intenzívní barevností beze zbytku uchváceni a je to pro ně jeden z nejkrásnějších zážitků.

Ten, kdo mïluje starožitnosti, musí dojít až na náměstí Grand Salon, které je pověstné právě tím, že se zde s těmito památkami minulosti obchoduje. Má velmi intimní atmosféru a vévodí mu kostel Notre Dame du Sablon. Je celý vystavěn v čistém gotickém stylu a jeho vnější vzhled připomíná bruselskou krajku, kterou je město proslulé již po staletí.

Brusel proslul nejen svou nádherou, ale také gastronomií, na které zanechala svou stopu  francouzská kolonizace. Belgičané milují dobré jídlo a turisté to bezesporu ocení. Vzpomeňme jen na gurmána z detektivek Agáty Christie, Hercula Poirota a pochopíme částečně i pravou povahu obyvatel Bruselu. Ten, kdo neochutnal pravé belgické pralinky, jako by nežil.

Válení u moře je ohrané? Vyrazte do Skotska za překrásnou přírodou, kterou jen tak nikde nepotkáte!Kam až vlastně sahá historie města Edinburgh? Poprvé se o něm vědělo už v římském období, kdy zde byl založen opevněný vojenský tábor. Dnešní název města Edinburgh i jeho původní název keltský Dunedin se odvozuje od Edina či Edwina. Do dějin jej však vepsal až král Edwin z Northumberlandu, který zde na obranu před útoky ze severu postavil na prostředním ze tří pahorků hrad. Hlavní město středověkého skotského království - Edinburgh je nejlákavější město v severní Evropě.


Edinburgh Castle neboli Edinburský hrad je bez pochyby nejznámější památkou skotské metropole. První zmínky o pevnosti trůnící na skále nad městem sahají až do sedmého století a v současnosti se zde mohou obdivovat korunovační klenoty, obří dělo z 15. století jménem Mons Meg, kámen Stone of Destiny, hrající významnou roli při korunovaci britského panovníka, fascinující sál Great Hall, nejstarší edinburskou stavbu St. Margaret’s Chapel a další pamětihodnosti.

Další důležitou stavbou Edinburghu je Palace of Holyroodhouse, sídlo panovníka. Britská královna zde na začátku každého léta tráví jeden týden, během kterého je turistům vstup zapovězen. Spojnici mezi Edinburským hradem a Palace of Holyroodhouse tvoří několik na sebe navazujících ulic, známých jako Royal Mile.


V Edinburgu je nespočet zajímavých muzeí a galerií. National Museum of Scotland tvoří dvě v sousedství stojící budovy – moderní Museum of Scotland a starší Royal Museum. V National Gallery of Scotland na vás čekají sbírky děl od renesance do devatenáctého století a příznivci soudobé umělecké tvorby si přijdou na své ve Scottish National Gallery of Modern Art.

Kultura však k návštěvníkům hlavního skotského města nepromlouvá pouze ve výstavních sálech prostřednictvím nehybných uměleckých výtvorů, Edinburgh je totiž známý celou řadou festivalů, přinášejících vzruch do ulic města. Mezi nejznámější veselice, které probíhají převážně v létě, patří Edinburgh International Festival, Edinburgh Fringe, Edinburgh International Film Festival či Royal Edinburgh Military Tattoo.

Lidé vykupují zájezdy za nákupy na prodloužený víkend do Istanbulu. Eurovíkendy spojené s nakupováním a poznáváním jsou jednoznačně nastupujícím trendem u nás i v zahraničí. Volného času mají lidé méně a chtějí si jej užít naplno. Intenzivní čtyři dny lákají stále více lidí. Přestože například Istanbul na prodloužený víkend může na první pohled vypadat jako luxus, ukazuje se, že tomu tak není. V Istanbulu se dá nakoupit oblečení a elektronika za velmi příznivé ceny, proto mnoho Čechů míří právě tam. Většina účastníků stihne i prohlídku města a navštívit nejznámější památky.
Cena takových dovolených je až o 30 nebo 40 % nižší než u týdenních zájezdů a v průměru začíná od 7 tisíc korun. Nejčastějšími klienty tohoto typu dovolené jsou mladé páry bez dětí, ale také jinak zaneprázdnění manažeři i rodiny.


Turecko dokáže uchvátit
Oblíbené Turecko nabízí řadu nejrůznějších kuriozit s možností jak poznat „živou kulturu“ země jinak, než z hotelu. Například zkusit adrenalinové smlouvání na tržišti nebo ochutnat místní gastronomické speciality přímo z domácí kuchyně. Oblíbené jsou kurzy potápění. Dlouhá sezona umožňuje potápění na Turecké riviéře od dubna do listopadu. Místní potápěčské školy spolupracující s agenturouTopFly.cz. Táhne i ruční tkaní koberců. Historie tkaní koberců má v Turecku dlouhou tradici, dnes se jedná o již tradiční řemeslo. Vyrábí se zde ručně vázané koberce se specifickým vzorováním a zvláštní výrobní technikou za použití tzv. dvojitého tureckého uzle.


Meziroční nárůst o 12 %
Mezi prodanými zájezdy cestovní kanceláře TopFly.cz vedou kombinované pobytově-poznávací a eurovíkendy. Tyto pobyty odrážejí současný trend. Cestovní kancelář TopFly.cz zaznamenala meziroční nárůst klientů o 12 %. Největší zájem o pobyty na Turecké riviéře spojené s pobytem v termálních lázních a výletem na Pamukkale v jihozápadním Turecku. „Takzvané největší výnosy z pokoje zaznamenaly cestovní kanceláře právě v Turecku – celých 28,8 %.“ Hitem posledních let jsou právě výlety spojené s nákupy. Například do Istanbulu.

Více informací na http://www.topfly.cz/

Tento název s politickým podtextem však pro turisty, kteří tento největší a nejkrásnější ostrov Velkých Antil navštíví dostává zcela jiný rozměr. Každý návštěvník je překvapen nejen jeho krásou, ale také všestrannou péčí o turisty, kteří sem přinášejí peníze a proto jsou váženi a opečováváni.

Dovolenou na Kubě lze naplánovat prakticky kdykoliv, protože je zde poměrně stálé a velmi příjemné počasí po celý rok, možná s výjimkou konce léta, kdy se zde objevují hurikány. Průměrná teplota se pohybuje kolem 25 st.C a pokud prší , tak jsou deště velmi prudké, ale také krátké.

Na ostrově najdeme prakticky všechny turistická lákadla. Velké a krásné pláže, klidné, teplé moře, na kterém se místy objevují vysoké vlny vhodné pro surfování, moderní hotely nabízející perfektní služby a množství volnočasových aktivit i nádherné, starobylé památky z koloniálních dob, které se paradoxně zachovaly neporušené díky své odlehlosti a izolaci ostrova od ostatního světa.


Takovým místem je například město Trinidad, které ke své výstavnosti, slávě a bohatství přišlo díky obchodu s cukrem a hlavně otroky. Jeho koloniální architektura zůstala až do současnosti zachovaná v nezměněné podobě celá desetiletí.. Trinidad je výchozím bodem například k návštěvě známé pláže Playa Ancón a do dalších zajímavých míst v okolí.

Také hlavní město Kuby je Havana na nás dýchne historií datující se až k objevení Ameriky. Počátek 20. století přinesl městu značný rozvoj díky blízkosti Ameriky a absenci některých legislativních omezení, které platily v Americe. To sem lákalo i mafii, jejíž bossové investovali do výstavby hotelů, drog, alkoholu a hazardu. Najdeme zde stopy mnoha významných osobností, pro které se Kuba stala místem častých návštěv nebo i domovem.Nejznámějším je jistě spisovatel Ernest Hemingway, který zde má i muzeum.


Každý, kdo Kubu navštíví z ní chce jistě poznat co nejvíce.. nesmíme proto zapomenout ani na údolí Viňales, území vápencových skal , ze kterých vyrůstá hustá zeleň a pěstuje se proslulý tabák do kubánských doutníků . Některou továrnu na jejich výrobu jistě navštívíme a kuřáci se rázem ocitnou v ráji. Jsou dokonce muži, pro které jsou kubánské doutníky hlavním cílem jejich cesty na Kubu. Mimochodem, informace, že nejkvalitnější doutníky se balí na stehnech mladých Kubánek se ukázaly jako fikce – raději s tím počítejte, abyste nebyli zklamáni, nebo se na jejich výrobu dívat nechoďte a zachovejte si krásnou iluzi.

Na cestě po ostrově svobody se vám asi nepodaří navštívit Fidela Castra, ale jistě vám to vynahradí návštěva městečka Baracoa, které je součástí východního pobřeží Kuby zapsaného v seznamu památek UNESCO pro své přírodní krásy a bohatství.


Historie Kuby je díky španělské kolonizaci, své poloze a okolním vlivům velmi bohatá a rozmanitá a doporučujeme se s ní před cestou podrobně seznámit. Sám pobyt na ostrově není rizikový ani z hlediska zdravotního, ale jelikož opatrnosti nikdy nezbývá a podnebí a zvyky jsou přece jen odlišné od našich poměrů, doporučujeme uzavřít před cestou kvalitní pojištění léčebných výloh, zařídit si turistickou kartu, nepít vodu přímo z kohoutku a tu v restauracích dezinfikovat výborným kubánským rumem, do zásuvek si vzít adaptér s placatými kolíky a hlavně se vybavit dostatečnou zásobou amerických dolarů, které většinou zvládnou každý cestovní problém.

Tak tedy Hasta la Vista a pozdravujte ostrov svobody v Karibském moři.

Město leží v údolí obklopeném kopci a najdeme zde 65 kostelů a kaplí. Sama škola byla původně církevním zařízením. Z této doby pocházejí také oxfordské „colleges“, které mají klášterní charakter a velmi působivou architekturu. Každý, kdo v Anglii něco znamená nebo znamenal, se pyšní tím, že získal své vzdělání v univerzitním městě Oxfordu. Jeho univerzita, která patří k nestarším na světě, se ale kromě vysoko ceněné prestiže poskytovaného vzdělání může pochlubit také neskonalou krásou.

V Oxfordu se dnes nachází 39 škol a je jen jediné místo, které si mohlo dovolit honosit se stejným postavením a to nedaleká Cambridge. Obě tyto Mekky vzdělání jsou prezentovány po společným názvem „Oxbridge“ a prošla jimi celá řada politiků, vědců a členů význačných anglických rodin včetně té královské. Podíváme-li se na obě města z našeho pohledu, vybaví se nám jako srovnání Lednicko-valtický areál.

Kolorit města zcela určitě dotvářejí  studenti, kteří se po ulicích pohybují v talárech a akademických kloboucích nebo kolejních uniformách.


Celkový pohled na Oxford je velmi dobře zachovalou ukázkou středověké architektury a jeho panorama tvoří věže, cimbuří, kupole, sloupy i městské hradby.

Samotné školní budovy patří většinou k pamětihodnostem města, každá má svůj nezaměnitelný vhled. Do univerzitního celku se vstupuje branou, která nás zavede na vnitřní dvůr. Ten obklopují auly, kostely, obytné a studijní prostory, ale je zde i dostatek místa pro odpočinek a hodně zeleně. Starobylou atmosféru podtrhují mohutná, stará stromořadí i osamělé staleté solitéry, které by mohly vyprávět celou historii země. Stojíme-li uprostřed tohoto zázraku, ucítíme kolem sebe starou Anglii nebo typickou atmosféru klasických  anglických detektivek s magickými zákoutími a tajemstvími ukrytými v minulosti.

V budovách najdeme množství uměleckých památek, nádhernou renesanční knihovnu a oltářní obraz, který je připisován samotnému Rubensovi. Umělecké památky pocházejí z darů nebo odkazů bývalých žáků, nebo z uvážlivých nákupů jednotlivých „colleges“, které díky vlivným absolventům i studentům disponují často velkými finančními prostředky. Není proto problém  zde narazit na originál od Leonarda da Vinciho nebo Tiziana. Budovy i památky si mohou bez problémů prohlédnout i návštěvníci tohoto malebného a důstojného univerzitního města, protože odpoledne je areál zpřístupněn veřejnosti.

Ve městě najdeme ještě dvě velké knihovny. Jedna se nazývá „Bodleian Library“ a druhá, „Radcliff Camera“, byla postavena jen kvůli odkazu rukopisů Duka Humpreye z Gloucestru. Je to jasný důkaz toho, jak věda a umění ovlivnily architekturu města.


Oxford  však není jen tichým místem určeným k meditacím a vzdělávání. To ostatně vylučuje skutečnost, že je plné mladých lidí, kteří se chtějí bavit, sportovat a společensky žít. Na Temži, která městem protéká se pořádají  proslulé veslařské závody mezi univerzitami, najdeme zde řadu sportovišť, kaváren, restaurací  a zábavních podniků. Atmosféra se zde změnila hlavně od té doby, co univerzity, původně určené jen pro chlapce začaly přijímat i dívky.

Hlavní ulicí Oxfordu je High Street. V její blízkosti se také nacházejí všechny významné pamětihodnosti města. Nejkrásnější a nejucelenější výhled na město je však z věže Carfax Tower, která pochází ze 14. století a vévodí celému jeho panoramatu.

Pojedete-li do Anglie, nezapomeňte Oxford navštívit. Už tím, že si jej člověk projde a nasaje jeho zvláštní atmosféru má pocit, že je o něco vzdělanější.

Pokud necestujete přes vnitrozemí a neohlušuje vás zvuk pocházející od spousty cikád, které doslova „řvou“ jako paviáni, působí pobyt na ostrově Zakyntos jako balzám na nervy. Horské vesničky, kde život plyne v poklidu, téměř nedotčeny rukou příliš civilizivaného občana, jsou obklopeny staletými háji olivovníků. Často také narazíte na vinice, ze kterých pochází skvělé víno. Okouzlí vás tu osobité zvyky místních obyvatel, jejich kultura i výtečná kuchyně.

Dostal mnoho názvů jako třeba Květina východu, Ostrov vůní, nebo Florencie Východu. Oficiální jeho název však zní Zakynthos. Nejrozšířenější verzí o původu vzniku tohoto jména je ta, že se jmenuje podle Zakyntha, syna trójského krále Dardanose. Ten se zde usídlil někdy kolem roku 1600 před naším letopočtem.

Jakmile se vracíte zpět k pobřeží, pocítíte opět nemilosrdný zásah turismu. Ten tam je poklidný život a vy se opět ocitáte na přecpaných plážích. Abyste získali opět svůj vytoužený klid, je třeba pokračovat dál, tedy na otevřené moře. To vás překvapí svou indigovou barvou, pro Iónské moře tak charakteristickou. Jakmile se dostanete do blízkosti Modré jeskyně, můžete pozorovat Karetu pravou v jejím přirozeném prostředí.

Město, jemuž už jeho poloha předurčuje výjmečnost. Když v roce 1487-8 obeplul Bartolomeo Díaz nejjižnější cíp Afriky, dal mu jméno Bouřlivý mys. Nevěděl tehdy ani, kde vlastně je a už vůbec ne, jakou budoucnost bude jednou toto místo mít. Později je král Jan II. nechal přejmenovat na Mys Dobré naděje, neboť se stalo nadějí pro námořníky, kteří zde doplňovali zásoby vody a potravin. Celkově to dlouho byl bezútěšný kus země  poznamenaný vlivy celého světa.

Dnes je toto místo navštěvováno turisty z celé zeměkoule, kteří si chtějí užít luxusní dovolenou a navštívit turistický ráj – Kapské Město. Turista má pocit, že zde našel oázu v poušti. V Jihoafrické republice se totiž dá jen těžko najít bezpečné a kultivované místo,kde by respektovali bělochy a ti by necítili averzi původních obyvatel. Všude vám tu připomínají, abyste se drželi určených míst, nevycházeli bez doprovodu nebo za tmy. Původní černošské obyvatelstvo je zaostalé, všude po cestě jsou vědět kilometry slumů, doprovází vás obavy a beznaděj.



Při příjezdu do Kapského Města se ocitnete jako v jiném světě. Ani tady se sice nedoporučuje dávat najevo zámožnost a chodit ověšený drahými fotoaparáty v neosvětlených místech, ale je to spíše běžná opatrnost. Jinak všude cítíte zájem o turisty, snahu jim vyhovět, lidé jsou sice chudí, ale přesto upřímní, veselí a vstřícní. Je tu bezpočet turistických lákadel, luxusních restaurací, obchodů a drahých butiků, vyhlášených barů na Long Street, ale také kanceláří a firem. V restauracích se podávají vynikající pokrmy a výtečná vína, nealkoholické nápoje se zde příliš „ nenosí „.

I dnes je zde cítit vliv mnoha civilizací, což je pozůstatek dob, kdy se zde zastavovali námořníci a vnášeli sem kulturu svých domovin. Tento vliv se násobí i dnešním přílivem turistů celého světa, kteří chtějí na vlastní oči stanout na jednom z nejjižnějších míst zeměkoule a obdivovat pohled ze Stolové hory, což je zřejmě jedno z nejznámějších míst tohoto koutu světa. Určitě nesmíme minout hrad Dobré naděje ze 17. století, nebo muzeum prvních přistěhovalců umístěné v pevnosti obklopené vodním příkopem.



Když už jsme dojeli až sem, určitě navštívíme Akvárium dvou oceánů, které je součástí obrovského moderního zábavního komplexu a umožní nám sledovat podmořský svět i faunu pobřeží z té největší blízkosti, nebo Krugerův národní park. Součástí návštěvy Kapského města bývá též přístav a Waterfront. Rozlehlá botanická zahrada Kirstenbosch je dalším lákadlem, které nám zabere značné množství času vyhrazeného návštěvě zajímavostí Kapského města.

Při návštěvě Jihoafrické republiky se nám určitě vybaví první transplantace srdce provedená profesorem Barnardem. Tuto událost moderních dějin si připomeneme v Muzeu transplantace.



Velmi zajímavé je ale celé město, kterému už jeho poloha předurčuje výjimečnost. A je to výjimečnost nejen města jako takového, ale i jeho postavení v Jihoafrické republice, která jako by k němu nepatřila a řeší úplně jiné problémy. Z tohoto pohledu a pokud budeme mít čas předtím Jihoafrickou republiku alespoň projet na nás město bude působit jako z jiného světa.

Už jste navštívili Kapverdské ostrovy? V Atlantickém oceánu, západně od pobřeží Senegalu najdeme  devět větších, obydlených ostrovů obklopených skupinou malých, roztroušených ostrůvků vulkanického původu. Souostroví bylo objeveno v polovině patnáctého století a stalo se překladištěm námořní plavby. Tomu také nyní odpovídá jeho charakter i složení obyvatelstva, které je velmi rozmanité a tvoří směsici potomků všech národností a ras.

Díky výhodné poloze Kapverdských ostrovů, které leží na spojnici Evropy  a Afriky se z nich stalo v poslední době vyhledávané místo pro turisty, kteří milují exotiku. Láká je sem pestrá architektura, ve které najdeme prvky koloniálního stylu, stálé počasí, které ovlivňuje blízkost afrického kontinentu, nádherné, rozlehlé bílé pláže, které se odrážejí od neskutečně modrého moře, které má i v březnu teplotu kolem 24 stupňů, solná jezera a doly a pozůstatky vulkanické činnosti.

Pěší výlety do malebných rybářské vesniček  a jejich okolí a ruch tradičních trhů zase uspokojí milovníky folkloru. Pokud se na Kapverdy vydáte v období kolem Velikonoc, můžete se na ostrově Sao Vicente zúčastnit tradičního velkého karnevalu.

Nejvíce navštěvované je letovisko Santa Maria na ostrově Sal, kam láká nejen koupání v moři, ale i v solném jezeře Pedra de Lume, jehož léčivé účinky  a obsah soli připomínají účinky Mrtvého moře. Nejhornatějším ostrovem je Santo Antao, kde se pěší tůry zhusta podobají vysokohorským výstupům.

Na Kapverdských ostrovech si přijdou na své i milovníci potápění a surfování, jachtaři, ale také rybáři, neboť rybolov je hlavním způsobem obživy tamních obyvatel, což turisté poznají i na místní kuchyni.

Kapverdské ostrovy jsou prostě tím správným místem.

Redakce Best4man.cz

Pohybujeme-li se v zemích Beneluxu, nemůžeme minout město umění, Antverpy. Město se jím proslavilo po celém světě a je k tomu také důvod.Již v 16. století to bylo významné a bohaté město, které již tehdy upoutávalo svou výstavností. Největší a nejkrásnější stavby pocházejí právě z této doby a patří mezi ně celá řada cechovních domů, paláců, kostelů a také radnice.

Z 19. století pochází také další zajímavá stavba – nádraží, které spíše připomíná slavnostní sál. Jeho nádherné kupole a novobarokní výzdoba podtrhuje jeho zvláštní atmosféru.

Královské muzeum krásných umění je klenot sám o obě a na první pohled nás zaujme jeho vzhled takřka královského paláce, se stoupajícím schodištěm a mohutnými sloupy. V jeho sálech se soustředila veškerá nádhera starého malířství a při vstupu nás zachvátí úcta téměř posvátná. Najdeme zde obrazy starých mistrů jako byl van Dyck, Jordanes, Rubens a dalších uznávaných a vyhledávaných mistrů holandského malířství.

Dalším šperkem stavitelského umění ke katedrála, která se stavěla téměř 270 let. Za tu dobu prošlo města zajímavým vývojem, kdy jedno z nejbohatších a nejvýstavnějších měst Evropy zažilo i svůj úpadek.

Zachránila je jeho poloha, protože leží na severu země a je přirozeným přístavem v Severním moři, které v jeho blízkosti navazuje na kanál La Manche. Dodnes jsou Antverpy  druhým největším přístavem v Evropě. Jeho posílení v 19. století způsobilo, že město se stalo opravdovou kulturní a duchovní metropolí.


Městem umění se Antverpy staly na počátku 20. století, kdy zde vzniklo centrum experimentálního umění. Dokládá to i park Middelheim, který tvoří muzeum pod širým nebem, ve kterém najdeme jedinečné moderní plastiky.

Město samo působí velmi živým a blahobytným dojmem. Turistům, kteří si prohlédli hlavní památky a nyní jsou chtiví nakupování skýtá nepřeberné možnosti nabídek, dlouhé bulváry v centru jsou plné obchodů, ale také hospůdek a kaváren, které jsou stále plné lidí. Je to dokladem společenské povahy obyvatel Antverp, kteří jsou srdeční a pohostinní.

Pokud máme dostatek času a projdeme centrem ulicemi Keyserley, Meir a Leystraat, dostaneme se od nádraží přímo na centrální náměstí Grote Markt. Cestou míjíme bohatě zdobené domy s nákladnou sochařskou výzdobu. Vlámové si libují v okázalosti  a tak jsou domovní ozdoby barevné nebo pozlacené, aby daly vyniknout své kráse a v minulosti i postavení svého majitele.


Antverpy prosluly nejen uměním, ale také diamanty, jejichž brus dokonale ovládali zdejší mistři a obchod s těmito vzácnými kameny zde kvetl po staletí. Přes město prochází až 70% veškerého obchodu s diamanty a nejvíce obchůdků s tímto zbožím nalezneme ve čtvrti ortodoxní židovské komunity kolem ulice Pelikaanstraat. Ulice leží poblíž hlavního nádraží a vzhledem k obchodnímu talentu Židů se  zde soustřeďují také krámky s pečivem, masem a dalším zajímavým zbožím.

Město můžete navštívit v kterémkoliv ročním období a vždy zde najdete něco zajímavého a nového. Okouzlí vás svou výstavností a krásou a milovníky umění sem přitáhne zcela jistě znovu.

Co se o Pekingu dá říci. Bývalo to kdysi nevýstavnější a nejmocnější město světa s obrovským množstvím obyvatel soustředěným na jednom místě. Dvakrát ve své historii byl Peking dokonce největším městem světa co do plochy i počtu obyvatel. Jeho historie se datuje do doby asi před čtvrt milionem let. Tehdy si na místě dnešní metropole začali lidé stavět svá obydlí. Dokazují to nálezy kostí v jeskyních. Město samo se ale začalo formovat asi před 3000 let a jméno mu dali francouzští misionáři. Do angličtiny se tento název překládá jako Beijing, což obojí znamená Severní hlavní město. Byl to tehdy obvyklý způsob pojmenování hustě osídlených míst. Žádné další pokusy o jeho přejmenování neuspěly, i když se o to pokoušeli jak sousední země, různé dobyvatelé  a také cestovatelé.

Obyvatel Pekingu byli přesvědčeni, že žijí na místě, kde se soustředilo nejvíce moudrosti, bohatství a síly a že město je nepřemožitelné. Soustředili se tedy hlavně na jeho vnitřní problémy a rozvoj vědy a kultury. Z Číny také pochází největší množství těch nejvýznamnějších vynálezů lidstva a filozofie, které se udržují dodnes a jsou zaměřeny hlavně na rovnováhu duševního a tělesného stavu člověka a  harmonii. V tomto duchu zde probíhala i výstavba, takže zde najdeme množství nádherných staveb a důmyslných systémů usnadňujících provoz a život ve městě.

Snad největším turistickým lákadlem je Zakázané město, připomínka slavné minulosti Číny, které mělo výlučné postavení jako sídlo císařů a dlouho nebylo možno do něj vstoupit. O to větší zájem  vzbudilo jeho otevření, protože jeho nádhera ohromovala a také probouzela fantazii všech, kteří se s ním setkali v literatuře. Při jeho návštěvě se jim vybavují historické příběhy o intrikách eunuchů, harémech, tajemných postavách, které se nehlučně pohybovaly zahradami a  tiché hudbě a exotické vůni, která se linula ze všech koutů. Zakázané město se začalo  stavět v roce 1406, po celou dobu své existence procházelo zajímavým vývojem a každá etapa na něm zanechala svou stopu.

Centrem města je stále Náměstí nebeského klidu, na kterém se odehrávaly všechny významné události a tento trend trvá dodnes. V dnešní době zde, bohužel, stále častěji vídáme demonstrující aktivisty, kteří požadují změny v čínské politice a dodržování lidských práv v zemi. Jsou provázeny tvrdými zásahy policie, která tyto požadavky systematicky likviduje a tento postup můžeme sledovat i nyní, v průběhu olympijských her, kdy se očekávalo zmírnění totalitní politiky země.

Do pekingské oblasti zasahuje i neznámější čínská stavba – Velká čínská zeď, která měla město a zemi chránit před cizími nájezdníky. Na tuto stavbu jsou Číňané velmi hrdi a bylo pro ně zklamání, když čínský kosmonaut musel potvrdit, že zeď není vidět až z vesmíru, jak se až dosud věřilo.

Zatímco se Peking věnoval svým zájmům, vývoj ve světě šel kupředu a když to Čína pochopila, musela se tomuto vývoji přizpůsobit. Místo tradičních domků se začaly stavět paneláky, které městu vzaly část jeho atmosféry, na okraji města vznikaly velké továrny, které dnes chrlí do světa všechno možné za ceny, jimž málokdo může konkurovat. Tento rozvoj je zase na úkor ovzduší, se kterým bojovala čínská vláda i před samým zahájením olympiády, kdy všudypřítomný smog hrozil její blokádou.

Čína i samo město Peking jsou plné rozporů, ale pro turisty jsou stále velmi atraktivní destinací díky svým památkám, kultuře, historii, kuchyni a přírodě. Navštívit Peking je zážitek na celý život. Pokud se se zemí i městem chceme ale seznámit blíže, asi bude lépe počkat, až skončí Olympiáda. Ta zde ovlivnila život  natolik, že by mohla ovlivnit a zkreslit i naše zážitky.