www.prvnizpravy.cz | www.klinikazdravi.cz | www.best4man.cz | www.sanep.cz | www.sanep.sk | www.epravo.cz
Velikost textu:
2.červenec 2010
Byl to tehdy poslední výkřik techniky a ten cestujícím nabízel nebývalý luxus. Však také cena letenky nebyla nijak nízká a cestující pocházeli jen z vyšších společenských kruhů.
Vzducholoď byla na svou dobu vzdušným obrem o délce 245 m. Původně měla být plněna héliem, avšak z důvodu vojenského embarga USA bylo nutno změnit palivo na vodík, který je, jak známo, vysoce hořlavý. To však pro německé konstruktéry nepředstavovalo žádný problém, naopak to považovali za výhodu, která umožní dopravu většího počtu cestujících. S jejich přepravou do zámoří již měli také zkušenosti a vzducholoď Hindenburg byla, podle tehdejších měřítek, naprosto bezpečným dopravním prostředkem.
Kvůli povětrnostním podmínkám dorazila vzducholoď do cíle své cesty, na letiště Lakehurst, se zpožděním - 6. května 1937. Podmínky pro přistání nebyly ideální, nad letištěm zuřila bouře. Přesto byly po určitém váhání v 19,21 zahájeny přistávací manévry. Ovšem během několika minut náhle vzplála zadní část lodi a během půl minuty se celé vzdušné plavidlo zřítilo v plamenech k zemi.
Při katastrofě zabynulo, za přihlížení davu reportérů, kteří vducholoď na letišti očekávali, 13 pasažérů, 22 členů posádky a jeden člen pozemního personálu. Zpráva o neštěstí se, díky přítomnosti médií, rychle rozšířila do světa a byly z něho pořízeny fotografické i filmové záznamy.
O příčině katastrofy se dodnes vedou spory. Jako jedna z možných verzí je sabotáž, neboť nacistické Německo stálo na samém prahu druhé světové války. Další verzí, vysvětlující příčiny požáru, je statická elektřina, kterou propojila kotvící lana se zemí nebo také technická závada na konstrukci lodi, která způsobila únik hořlavého vodíku.
Pro každou teroii existují důkazy pro a proti a příčiny katastrofy zničení vzducholodi Hindenburg budou vědci zkoumat ještě dlouho.
Důsledkem havárie nicméně bylo, že firma Zeppelin přišla o důvěru veřejnosti v tento druh letecké dopravy a počátkem druhé světové války jej ukončila.
Vzducholoď byla na svou dobu vzdušným obrem o délce 245 m. Původně měla být plněna héliem, avšak z důvodu vojenského embarga USA bylo nutno změnit palivo na vodík, který je, jak známo, vysoce hořlavý. To však pro německé konstruktéry nepředstavovalo žádný problém, naopak to považovali za výhodu, která umožní dopravu většího počtu cestujících. S jejich přepravou do zámoří již měli také zkušenosti a vzducholoď Hindenburg byla, podle tehdejších měřítek, naprosto bezpečným dopravním prostředkem.
Kvůli povětrnostním podmínkám dorazila vzducholoď do cíle své cesty, na letiště Lakehurst, se zpožděním - 6. května 1937. Podmínky pro přistání nebyly ideální, nad letištěm zuřila bouře. Přesto byly po určitém váhání v 19,21 zahájeny přistávací manévry. Ovšem během několika minut náhle vzplála zadní část lodi a během půl minuty se celé vzdušné plavidlo zřítilo v plamenech k zemi.
Při katastrofě zabynulo, za přihlížení davu reportérů, kteří vducholoď na letišti očekávali, 13 pasažérů, 22 členů posádky a jeden člen pozemního personálu. Zpráva o neštěstí se, díky přítomnosti médií, rychle rozšířila do světa a byly z něho pořízeny fotografické i filmové záznamy.
O příčině katastrofy se dodnes vedou spory. Jako jedna z možných verzí je sabotáž, neboť nacistické Německo stálo na samém prahu druhé světové války. Další verzí, vysvětlující příčiny požáru, je statická elektřina, kterou propojila kotvící lana se zemí nebo také technická závada na konstrukci lodi, která způsobila únik hořlavého vodíku.
Pro každou teroii existují důkazy pro a proti a příčiny katastrofy zničení vzducholodi Hindenburg budou vědci zkoumat ještě dlouho.
Důsledkem havárie nicméně bylo, že firma Zeppelin přišla o důvěru veřejnosti v tento druh letecké dopravy a počátkem druhé světové války jej ukončila.
Redakce Best4man.cz
Nejčtenější
© 2008-2011 best4man.cz, PLAY NET a.s. - Všechna práva vyhrazena.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu redakce je zakázáno.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu redakce je zakázáno.
Poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání je PLAY NET a.s., IČO: 28531990, se sídlem Praha 3, Cimburkova 258/21, PSČ 130 00.
Kontakty na poskytovatele jsou: adresa pro doručování : Cimburkova 258/21, Praha 3, PSČ 130 00, telefon: +420 222 783 070, e-mail: zc.tenyalp@ofnii Poskytovatel informuje, že orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6.
Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.
Kontakty na poskytovatele jsou: adresa pro doručování : Cimburkova 258/21, Praha 3, PSČ 130 00, telefon: +420 222 783 070, e-mail: zc.tenyalp@ofnii Poskytovatel informuje, že orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6.
Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.