Patří mezi často vyhledávané památky České republiky a je také oblíbeným místem filmařům. V roce 2004 byl například na hradě natáčen německý film Napola, tvořil kulisu pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci, točila se zde Princezna Fantaghiro nebo pokračování seriálu Arabela.
Hrad Bouzov byl založen na počátku 14. století, pravděpodobně rodem pánů z Bouzova, z nichž Búz byl v letech 1317-1339 prvním známým držitelem hradu. V průběhu 14. stol. přešel do držení pánů z Vildenberka, kteří v r. 1382 prodali panství markraběti Joštovi. Ten pak v r. 1396 přenechal hrad svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu.
V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř do konce 15. století. Z tohoto rodu pocházel i pozdější český král Jiří z Poděbrad, který se údajně narodil právě na tomto hradě.
Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před rokem 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic.
V letech 1472 - 1696 se na hradě střídaly různé české a moravské rody, Šelmberkové, Podstatští, Chotějovičtí či Hodicové.
Posledně jmenovaní prodali hrad s celým panstvím roku 1696 Františku Ludvíkovi, falckraběti rýnskému, biskupovi ve Wormsu a Wratislavy, který působil současně jako velmistr Řádu německých rytířů a hrad tak přešel do majetku řádu.
Tomu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté. V průběhu druhé světové války patřil hrad Himmlerovi a sloužil jako sídlo přepadového oddílu SS.
K původní, typicky bergfritové stavbě s jedním patrovým palácem bylo koncem 14. století přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620.
Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až 1910 a to v novogotickém slohu. To vše na popud Evžena Habsburského, tehdejšího velmistra řádu, který také stavbu financoval a usiloval o přeměnu v reprezentativní sídlo a muzeum řádu. Návrh přestavby projektoval architekt Georg von Hauberrisser. Tato rekonstrukce ovlivnila trvale vzhled hradu, protože do původní typické české architektury byla zakomponována celá řada německých prvků.
V rámci stavebních úprav došlo i k modernizace objektu, byl zaveden vodovod a zřízeno ústřední topení. Součástí úprav na přelomu 19. a 20. století bylo i vybavení interiéru jak historickými, tak i soudobými uměleckými výtvory.
Vnitřní vybavení hradu částečně pochází ze soukromých sbírek arcivévody Evžena, částečně jde také o předměty vyrobené speciálně pro hrad.
Dominantou Bouzova je osmiposchoďová hradní hláska vysoká 58 m. Tu obklopují budovy postavené do tvaru podkovy, jejichž střechy zdobí bezpočet věží a bašt. Kolem celého hradu je hluboký příkop, přes který vedou dva dlouhé mosty ukončené krátkým mostem padacím.
Po válce byl hrad zkonfiskován dle dekretu prezidenta a zpřístupněn veřejnosti.
