Vrchol hory je hraničním bodem mezi Nepálem a Tibetem, v současné době se nejvyšší bod nalézá na tibetské straně.
U nás i u většiny světových států zdomácněl název Everest (Mount Everest), který dal hoře Brit Sir Andrew Waugh, hlavní zeměměřič pro Indii. Sir George Everest byl předchůdcem Sira Andrew Waugha.
V Nepálu je hora nazývána Sagarmatha (znamená „Tvář nebes“). Tibetský název zní Qomolangma a znamená „Matka světa“.
Obrovská hora odjakživa lákala lidi, kteří mají v krvi dobrodružství. Od 20. let 19. století se vrchol pokusilo zdolat několik expedicí, ale bez úspěchu. Výstupy většinou dosahovaly výšky kolem 8400 m. Možná se to povedlo G. Mallorymu a A. Irvinovi jejichž zmizení je asi největší záhadou na Everestu. Naposledy byly viděni 8.června 1924, ale neví se jestli na I. nebo II. stupni. Proto se dodnes nedá určit, zda vrcholu dosáhli, ale zkušení horolezci to považují za vyloučené. Až v r.1933 byl objeven Irvinův cepín níže na hřebeni, což naznačuje jejich neúspěch. A roku 1999 nalezla Americká expedice tělo G. Malloryho nedaleko severního hřebenu.
Potom následovaly další pokusy a 29. 5. 1953 poprvé na vrchol vystoupila britská expedice. Prvovýstup absolvoval novozélanďan Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay za použití kyslíkového přístroje. Tito byli tedy prvními lidmi na světě, kteří stanuli na vrcholu nejvyšší hory světa.
První ženou na Everestu byla Japonka Junko Tabei dne 16. května 1975, po výstupu klasickou jižní cestou. Jen o 11 dní později ji následovala Tibeťanka Phantog, po výstupu severní cestou s čínskou expedicí.
Třetí ženou a první Evropankou na Everestu se stala asi nejúspěšnější himálajská horolezkyně – Polka Wanda Rutkiewiczová v roce 1978, která šla jižní cestou.
8. května 1978 Ital Reinhold Messner (v roce 1980 uskutečnil úspěšný první sólo výstup na tuto horu) a Rakušan Peter Habler uskutečnili 1. výstup bez použití kyslíkového přístroje. A první zimní výstup byl 17. 2. 1980, kdy polská expedice spolu s Leszcekem Cichym a Krzystofem Wielickim dobyla vrchol. V některých bodech stopupali směrtem, k vrcholu při teplotě až - 40°C a v prudké vichřici.
Dne 15.října 1984 vystoupili na vrchol první českoslovenští horolezci – Zoltán Demján a Josef Psotka, společně s nimi i Šerpa Ang Rita. Bohužel Juzek Psotka později při sestupu z Jižního sedla zahynul.
Jako první český horolezec stanul na vrcholu 17. 5. 1991 Leopold Sulovský, společně s Italem Battistou Bonalim. A po nich následovalo ještě dalších 9 Čechů. Z toho např. Renata Chlumská, v roce 1999, která má české rodiče a občanství, ale žije ve Švédsku. V roce 2007 zdolala vrchol první Češka Klára Poláčková.
Everest má dvě hlavní horolezecké cesty, jihovýchodní z Nepálu a severovýchodní z Tibetu. Jihovýchodní cesta z Nepálu je technicky méně obtížná než severozápadní cesta z Tibetu, také proto je mnohem frekventovanější. Jihovýchodní cestou šli také Hillary a Tenzing.
Ale existují i další méně časté cesty, celkem tedy 16 cest.
Výběr výstupu byl také předurčen politickou situací v oblasti. Do roku 1949 byl pro cizince uzavřen Nepál, v letech 1950-1979 Čína vojensky obsadila a znepřístupnila Tibet.
Většina pokusů o výstup proběhla během dubna a května před letní monzunovou sezónou, kdy se také snižuje rychlost tzv. tryskového proudění. Nicméně k pokusům o výstup dochází i po letní monzunové sezóně v září a říjnu, ale výška sněhové pokrývky činí výstupy mnohem obtížnějšími
Samostatnou kapitolou jsou zimní výstupy, tedy výstupy v období zimního monzunu, kdy horolezci musí čelit polárním teplotám a častým vichřicím. Na druhou stranu v zimě v Himálaji méně sněží. Úspěšných zimních výstupů na Everest je méně než deset.
Redakce Best4man.cz
