Jeho rodné město leží v hornaté části Lombardie a tak asi nebylo pochyb, že už od dětství měl k horám silný vztah. Chtěl se stát horským vůdcem a měl ambice zlézat nejvyšší vrcholky.
V době své vojenské služby byl zařazen do Alpského sboru italské armády a věnoval se lyžování. Vyhrál několik lyžařských závodů. Po druhé světové válce se přestěhoval do městečka Cervinia, kde pracoval jako lyžařský instruktor a horský vůdce.
V roce 1954 se vydal společně s Arditem Desiou na expedici Karakoram, aby se pokusili slézt dosud nepokořenou K2. Byl to právě Achille Compagnoni, kdo s o deset let mladším Linem Lacedellim dosáhl vrcholu druhé nejvyšší hory světa. Stalo se 31. července 1954.
Tento výstup doprovázel skandál, který byl v horolezecké historii už několikrát popsán takto: Třetí, nejmladší horolezec, čtyřiadvacetiletý Walter Bonatti nesl společně s pákistánským nosičem pro vrcholový tým (Compagnoni a Lacedelli) do výškového tábora IX kyslík. Z nepochopitelných důvodů však byl tábor umístěn výše než bylo plánováno. Vyčerpaný nosič a Bonatti nebyli schopeni bezpečně vystoupit ke stanům a tak byli nuceni přežít pekelný bivak na rameni K2 ve výšce 8100 metrů. Nosiče Mahdího to stálo všechny prsty na rukou i nohou. Následující ráno zanechali na místě plánovaného tábora lahve s kyslíkem a sestoupili do tábora VIII.
Vrcholový tým vyzvedl kyslíkové láhve a vystoupil na vrchol. Po návratu do Itálie nejenže vrcholový tým odmítl Bonattiho kritiku, ale naopak ho nařkli, že se pokusil sabotovat jejich výstup použitím kyslíku, který byl určen jim a že tím chtěl získat vrchol pro sebe. Bonetti byl italskou společností a horolezeckou komunitou zavržen.
Pravda se ukázala teprve v roce 1995, kdy Copagnoni vydal knihu o tomto výstupu, ve které uvedl svoji verzi. Na fotografii prvovýstupců jsou pak horolezci zachyceni s kyslíkovými maskami na vrcholu, což je jesným důkazem toho, že dvojici nedošel kyslík již cestou na vrchol, jak původně tvrdili, ale kvůli fyzické náročnosti lezení jej spotřebovali dříve než bylo plánováno. Bonatti tedy oba horolezce nijak neohrozil a jeho jméno bylo, bohužel s velkým zpožděním, očištěno.
Objevila se však verze nová, že fáma vznikla především kvůli tomu, aby se na vrchol před oběma horolezci nedostal právě Bonatti, který byl nejmladším a fyzicky nejzdatnějším členem expedice, který měl ambice vystoupit na vrchol bez kyslíku. Své sehrála obava obou pokořitelů K2, aby jejich sláva nebyla zastíněna.Jeho šance na výstup bez kyslíku na vysokou osmitisícovku dvacet let před výstupem Messnera a Habelera na Everest tak byly zmařeny.
Bonatti Compagnonimu a Lacedellimu nikdy neodpustil a nepřijal ani omluvu Lina Lacedelliho, který křivdu, které se na něm dopustili potvrdil. V horolezecké kariéře pokračoval sám a potvrdil své kvality. Za svůj celoživotní přínos horolezectví získal letos (2009) prestižní ocenění Zlatý cepín.
Na důkaz ocenění jeho oběti vyplácela italská vláda penzi i nosiči Mahdímu, který při této akci málem přišel o život. K tomu, co se tehdy na K2 stalo se až do své smrti nevyjádřil.
Redakce Best4man.cz
